Slábnoucí čínská ekonomika ochlazuje trh s komoditami

Ceny komodit klesly na nejnižší úroveň od světové hospodářské krize. Jedním z důvodů je i zpomalující čínská ekonomika a její průmyslová výroba (produkce továren rostla nejnižším tempem za posledních šest let). Výsledkem je tak pokles poptávky především po niklu, mědi a dalších surovinách. To může být nepříjemné především pro Austrálii. Ta přes 20 let těžila z dynamického růstu Číny a z její poptávky po železné rudě a uhlí, která táhla australský důlní průmysl. Nejvýznamnější společnost australského uhelného průmyslu BHP Billiton Mitsubishi Alliance již na tento fakt reagovala zrušením 700 pracovních míst.

Internetové obchodování

Internetové obchodování v Číně roste, hodnota prodejů se v roce 2013 meziročně zvýšila o 43 % - na 607,4 miliardy čínských jüanů. Největší podíl má prodej obuvi a oblečení a hlavním hráčem je Tmall.com s 45% tržním podílem. Významní prodejci (například H&M či Anta) rozšiřují své aktivity a kromě kamenných obchodů začínají prodávat i on-line. Jiní, kteří už on-line působí, dále investovali do tohoto segmentu, jako například Shangai SMG-CJ Homeshopping nebo prodejce elektra Suning Appliance. V roce 2013 měla Čína 591 milionů internetových uživatelů a počet mobilních uživatelů internetu dosáhl 464 milionů. Nejvýznamnější nárůst zaznamenal on-line prodej potravin, což souvisí i se zlepšením logistiky a dodacích podmínek. Trhu dominuje Tmall.com, následovaný JD.com (supermarket), Redbaby.com.cn (péče o matku a dítě), Vipshop Holdings (luxusní zboží) a Yihaodian.com (Wal-Mart).

Cesta k zelené politice

Čína je největším producentem skleníkových plynů a emisí ze spalování fosilních paliv a nedávno předstihla i Evropskou unii s nejvyšší mírou znečištění v přepočtu na hlavu. To vedlo Čínu na konferenci o klimatu v OSN k prohlášení, že se chce spolu s USA stát lídrem v oblasti ekologicky šetrné ekonomiky. Země se proto bude snažit co nejrychleji stanovit absolutní limit pro emise skleníkových plynů. Nedávno také prohlásila, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého na jednotku HDP o 50 % oproti roku 2005. Cestou k cíli bude snížení spotřeby určitých forem uhlí a stabilizace emisí z ocelářského a cementářského průmyslu spolu s rozvojem spotřeby nefosilních zdrojů.

Země, která vede v exportu high-tech

Oproti roku 2000 se změnilo rozložení sil v obchodu s high-tech a na úkor USA se největším exportérem stala Čína, jejíž podíl se v globálním měřítku zvýšil bezmála na 37 %. Bylo by lákavé předpokládat, že se Čína vydala směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, avšak opak je pravdou - tento stav totiž reflektuje internacionalizaci a přesun výroby globálních lídrů do regionu. 82 % exportu high-tech pochází z produkce zahraničních společností nebo joint venture. Na druhou stranu, výdaje na výzkum a vývoj v Číně značně stoupají, tvoří téměř 2 % HDP (plán 2,5 % v roce 2020). Tajemstvím nejsou ani ambice Číny stát se lídrem v oblasti technologií, proto je možná říše středu opravdu na cestě k tomu, stát se exportérem zboží s vysokou přidanou hodnotou.


Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

Čína je největším producentem skleníkových plynů a emisí ze spalování fosilních paliv.
foto: Shutterstock

Výdaje na výzkum a vývoj v Číně značně stoupají, nyní tvoří téměř 2 % HDP.
ilustrační foto: Reuters