Čínská lidová republika, ačkoliv je stále považována za rozvojovou zemi, je svým hospodářským výkonem po Spojených státech amerických druhou největší ekonomikou světa. Podle Mezinárodního měnového fondu se podílí na světové ekonomice 16,1 % a na základě posledních predikcí Světové banky by mohla s velkou pravděpodobností v blízké době vystřídat Spojené státy americké na vedoucí pozici.

ČÍNA JAKO ÚSPĚŠNÝ VÝVOZCE

Čína je největším světovým vývozcem a druhým největším světovým dovozcem. Podle posledních dostupných údajů se v roce 2012 podílela na celkových světových vývozech 11,1 %, na dovozech 9,8 %. Díky vývozům zboží má aktivní saldo obchodní bilance. V roce 2012 realizovala přibližně 28 % zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie.

Největšími odběrateli čínského zboží jsou Spojené státy americké, kam směřovalo 17,2 % čínských vývozů, země Evropské unie (16,3 %), Hongkong (15,8 %), Japonsko (7,4 %) a Korejská republika (4,3 %). Naopak největší objemy dovozů v hodnotovém vyjádření směřují do Číny ze zemí Evropské unie (11,7 %), z Japonska (9,8 %), Korejské republiky (9,3 %), Tchaj-wanu (7,9 %) a Spojených států amerických (7,4 %). Většinu exportu (94,0 %) tvoří hotové výrobky.

S tím, jak stoupá podíl zastoupení čínských podniků v globálních hodnotových řetězcích, vzrůstá v exportech podíl dílů a součástí pro automobilový průmysl, podíl strojírenských, elektronických a elektrických zařízení a jejich částí, podíl přístrojů, počítačů a jejich částí a podobně. Čína je ale také významným světovým dodavatelem oděvů, textilu, obuvi, ale i železa nebo oceli.

V souladu s vládní prioritou se v exportních položkách každoročně zvyšuje podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a Čína tak postupně přestává být zemí s výrobou levného a ne vždy kvalitního zboží. Cílem importní politiky je zajištění surovinové základny pro čínskou ekonomiku a dovoz vyspělých technologií. V dovozech jsou téměř z poloviny zastoupeny suroviny, jako je ropa, ropné produkty, železná ruda, dále pak chemikálie, plasty, materiály pro exportní výrobu a pro investice do infrastruktury.

VELKÝ NÁRŮST VZÁJEMNÉHO OBCHODU

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Čínou za posledních dvacet let prudce vzrostla, z téměř 10 miliard korun v roce 1993 na 341 miliard korun v roce 2013. Maximálního rekordu 364 miliard korun dosáhla v roce 2011.

Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2013 tvořil obrat zahraničního obchodu České republiky s Čínou na celkovém českém obratu zahraničního obchodu 5,7 %, a Čína se tak umístila po Německu, Slovensku a Polsku na 4. místě mezi našimi největšími světovými obchodními partnery. V seskupení asijských zemí byla první v pořadí. V žebříčku zemí, kam směřuje náš vývoz, se s podílem 1,2 % umístila celkově na 18. místě a na prvním místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílela 10,7 % a obhájila druhou pozici, která jí patří stabilně od roku 2006.

Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Čínou stroje a dopravní prostředky, a to 73,3 %. Schodek obchodní bilance za posledních dvacet let prudce vzrostl. Ze záporných tří miliard korun v roce 1994 se v loňském roce vyšplhal na -266 miliard korun.

DOVOZ SOUČÁSTEK DO ČESKA

Obchodní bilance je od roku 1994 pasivní, protože naše vývozy nedosahují hodnot čínských dovozů. To je dáno nejen ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh, ale především začleněním obou zemí do takzvaných globálních hodnotových řetězců. V jejich rámci se k nám z Číny dováží především díly a součástky do automobilů, počítačů, televizních a telekomunikačních zařízení a podobně, které se zde pak kompletují do finálních produktů a vyváží do zemí, se kterými máme často díky těmto vývozům naopak kladné saldo obchodní bilance.

Stroje a dopravní prostředky, zejména ve formě dílů a komponentů, tvořily ve sledovaném období 74,6 % českých dovozů z Číny, průmyslové spotřební zboží 15,6 % a tržní výrobky tříděné podle materiálu 6,7 %.

Do Číny jsme naopak vyváželi stroje a dopravní prostředky (62,6 %), průmyslové spotřební zboží (14,1 %) a tržní výrobky (11,3 %). Zaměříme-li se na obchodovatelné položky detailněji, najdeme na straně našich vývozních položek například díly a příslušenství motorových vozidel, osobní automobily a silniční motorová vozidla, přístroje elektrické, měřicí, optické a jejich části, čerpadla, buničinu, mikroskopy, hračky, motory a generátory.

Na straně dovozů jsou nejvíce zastoupeny zařízení k automatizovanému zpracování dat a jejich části, telekomunikační zařízení a jejich části, stroje a přístroje elektrické, kancelářské, elektronické obvody, monitory, projektory, transformátory, stroje pro tisk, hračky atd.

Čínské zboží se ale do České republiky dostává také formou reexportů i přes další země, stejně tak jako české zboží do Číny. Zeměmi, přes které proudí největší objemy zboží, jsou Německo, Ruská federace, Rakousko, Nizozemí, Spojené království a Tchaj-wan. Z tohoto důvodu se proto liší finální výsledky vzájemného obchodu ve statistice jak České republiky, tak i Číny a Evropské unie.

Čínská lidová republika představuje v současnosti ohromný trh s nepřeberným množstvím příležitostí. Jeho potenciál roste spolu s dynamicky rostoucí střední třídou, jejíž koupěschopná poptávka táhne ekonomiku vzhůru. Číně se podařilo za posledních více než deset let úspěšně prosadit do čela našich nejvýznamnějších dovozních partnerů a vzhledem k tomu, jaký potenciál tato země nabízí, nic nebrání i větší angažovanosti českých firem v tomto teritoriu.

 

Lucie Mraštíková
odbor ekonomických analýz, MPO


K úspěšným exportérům do Číny patří Škoda Auto. Na snímku je model Octavia Scout vystavený v Pekingu.
foto: ČTK