Kdo myslí, že svůj bědný osud zlomí?! ptá se v jedné ze svých básní Francois Villon, zdivočelý intelektuál, básník a lupič, který nepochybně věděl o osudu obecně a o svém vlastním zvláště asi víc, nežli mu bylo milé. Naše slovo "osud", označující řekněme něco jako souhrn dynamiky vývoje individuálního životaběhu, naznačuje, že nám byl někým či něčím "osouzen", přiřčen, tradičně řekněme v podobě "sudičkového" modelu, kdy tři mytické postavy nad kolébkou dítěte vysloví své úradky, které se postupně naplňují.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
