Robert Fico jako vězeň vlastního úspěchu. Narazil na své limity

Slovenský premiér Robert Fico je mistr mobilizace svých stoupenců a získávání nových. Tedy byl - ve všech volbách od založení strany Smer v roce 1999, kdy po třetím místě v roce 2002 v každých následujících volbách dokázal vyhrát, ale ne pokaždé sestavil vládu. Nadpoloviční většinu křesel v parlamentu získal až v těch posledních v roce 2012.

Na své limity narazil až letos v březnu, kdy ho v přímém souboji porazil předchozí outsider prezidentské volby Andrej Kiska. Od té doby je na suverénovi slovenské politické scény znát větší nejistota, protože mu nevyšel plán uchýlit se z exekutivy, kde řídí nejen stát, ale i stranu, která je spíš akciovou společností několika lobbistických skupin než politickou formací, do ústraní prezidentského paláce. Této nervozitě tak lze nejspíš připsat sérii výroků z diskusního fóra slovenských Hospodárských novin o tom, že na sedmdesát procent vypukne v Evropě válka kvůli Ukrajině nebo že příští rok v červnu by mohl podat demisi.