Ázerbájdžán bohatne díky ropě a plynu, dovoz zboží do země roste

Díky prudkému nárůstu výnosů z ropy a zemního plynu klesl podíl obyvatel pod hranicí chudoby v Ázerbájdžánu z 50 % v roce 2001 na 7,6 % v roce 2011. Právě díky snížení chudoby a růstu příjmů se země s ekonomickou krizí vypořádala lépe než spousta jiných států v regionu. Navzdory tomu potřebuje diverzifikovanou ekonomiku a lepší tržní politiku a sociální služby.

V poslední době mají výnosy z ropného odvětví tendenci stagnovat a případně i klesat, proto by bylo vhodné posílit ekonomickou pozici a najít udržitelné zdroje růstu mimo ropný sektor. Ropa a zemní plyn tvoří okolo 90 % celkového exportu země, což se projevuje v závislosti státu na světových cenách ropy. V souvislosti s ukrajinskou krizí Evropská banka pro obnovu a rozvoj navíc očekává zpomalení ekonomického růstu.

Vzhledem ke geografické pozici je Ázerbájdžán důležitou spojnicí mezi Černým a Kaspickým mořem a mezi Ruskem a Íránem. Ázerbájdžán může využít svého potenciálu jako tranzitní země a investovat do modernizace a výstavby dopravní infrastruktury, především sítě silnic.

PRŮMYSL A SLUŽBY

Ekonomický růst Ázerbájdžánu tedy značně závisí na cenách ropy. Velmi důležitou roli v ekonomice země hrají tyto tři velké ropovody: Baku-Tbilisi-Ceyhan, Baku-Novorossijsk a Baku-Supsa. Za prvních pět měsíců roku 2014 produkce ropy a zemního plynu poklesla na 17,7 milionu tun oproti stejnému období loňského roku, kdy země vyprodukovala 18,1 milionu tun. Nejdůležitějšími průmyslovými výrobky jsou ropné produkty, zařízení pro ropná pole, chemické a petrochemické výrobky a textilní výrobky.

V několika posledních letech vzrostl a stabilizoval se finanční sektor. Centrální banka Ázerbájdžánu reguluje bankovní sektor, utváří monetární politiku a koordinuje cenovou stabilitu. V roce 2009 vláda zavedla tříleté osvobození od daně z kapitálového zisku, aby podpořila bankovní sektor. V posledních letech se snížil limit na zahraniční účast v ázerbájdžánských bankách. Zahraniční investoři tak nyní mohou v ázerbájdžánských bankách vlastnit až padesátiprocentní podíl.

Co se týká cestovního ruchu, nejvíce zahraničních návštěvníků do Ázerbájdžánu přijíždí kvůli obchodním cestám, ale část z nich tvoří i turisté. V zemi se nachází devět klimatických zón, takže svým návštěvníkům nabízí širokou škálu služeb, od lyžařských středisek přes přímořská letoviska po lázeňské pobyty nebo lázně s minerálními prameny.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství tvoří druhou největší část ekonomiky hned za ropným sektorem, má potenciál pro export, je významným zdrojem pracovních příležitostí a svou roli hraje i z hlediska potravinové zajištěnosti (dostatku potravin). Zemědělský sektor zaměstnává okolo 40 % populace. Má i dobrý potenciál růstu, protože více než 52 % území je vhodné k využití pro zemědělské účely, země má příznivé přírodní podmínky a mnoho domácností ve venkovských oblastech je na zemědělství tradičně zaměřeno. Případný růst sektoru by mohl významně přispět ke snížení chudoby ve venkovských oblastech. Díky rozdílům v podnebí, nadmořské výšce a srážkám je ázerbájdžánský zemědělský sektor diverzifikovaný. Hlavními zemědělskými plodinami jsou bavlna, obilí, rýže, víno, ovoce, zelenina, čaj a tabák. V Ázerbájdžánu se chová především skot, prasata, ovce a kozy.

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE

Objem zahraničních investic, které do Ázerbájdžánu plynuly v prvním pololetí roku 2014, činil 2,8 miliardy dolarů. Hlavními investory jsou Velká Británie, Norsko, USA, Turecko, Japonsko a Francie, přičemž podíl těchto zemí na přímých zahraničních investicích dohromady činí 80 %. Ovšem ačkoli se vláda vyjadřuje pro podporu zahraničních investorů, čeká je v zemi několik překážek, mezi které patří především nadměrná byrokracie, korupce, slabé právní instituce i chování politicky propojených elit. Zahraniční společnosti mají ze zákona částečně omezený přístup do oblastí národní bezpečnosti a obrany, energetiky a komunikací. Obchodní cesty do země komplikuje povinnost vyřídit si vstupní vízum, což v praxi znamená, že ázerbájdžánská partnerská společnost musí připravit zvací dopis a odeslat ho na tamní ministerstvo zahraničí.

RIZIKA INVESTOVÁNÍ

Významným bezpečnostním rizikem je konflikt v Náhorním Karabachu, který dlouhodobě destabilizuje situaci v regionu a je příčinou napjatých vztahů s Arménií. V současné době vládne příměří, které trvá již od roku 1994, ale na hranicích občas dochází ke střetům a mírové dohody a vyřešení konfliktu stále nebylo dosaženo.

Další důležité riziko pro investování v Ázerbájdžánu představuje korupce. Podle Transparency International jsou nejzávažnějšími problémy souvisejícími s korupcí nedostatečná síla institucí a malý vliv aktérů, kteří by plnili kontrolní funkce - tedy občanské společnosti, médií a politických stran. Ázerbájdžán sice má protikorupční legislativu, avšak postrádá regulaci korupce v soukromém sektoru a některé klíčové zákony, například o ochraně takzvaných whistleblowerů, o střetu zájmů nebo o správě a řízení společností (corporate governance), stále nebyly přijaty. V boji proti korupci byl však v posledních letech zaznamenán i jistý pozitivní vývoj, do kterého lze zahrnout opatření k eliminaci drobné korupce prostřednictvím zavedení elektronických služeb a založení jednoho veřejného centra služeb, což vedlo ke zjednodušení registrace podnikatelů.

STRUKTURA DOVOZU A PŘÍLEŽITOSTÍ

Ázerbájdžán dováží zejména od svých sousedů z Turecka (16,8 %) a z Ruska (14,5 %), dále pak ze silných světových ekonomik jako Německo (7,8 %), Čína (6,4 %) a Spojené státy americké (5,6 %). Z hlediska komoditní struktury dováží nejvíce strojírenské produkty, výrobky potravinářského průmyslu a dopravní prostředky (zejména automobily). Oproti roku 2009 výrazně vzrostl podíl dovozu v oblasti sklářského průmyslu a šperků, což by mohl být impulz i pro české exportéry působící v tomto odvětví.

Největší množství příležitostí na ázerbájdžánském trhu pro české exportéry bylo identifikováno v oborech strojírenství, elektrotechnika a elektronika a v chemickém průmyslu. Import do Ázerbájdžánu dlouhodobě roste, zároveň s tím se dynamicky rozvíjí český vývoz do této země a nabízejí se nové příležitosti na trhu.

Václav Hofman
analytik, Centrum informačních služeb, CzechTrade
vaclav.hofman@czechtrade.cz

Spoluautorka: Iva Pivoňková, Centrum informačních služeb, CzechTrade, iva.pivonkova@czechtrade.cz

Ázerbájdžánské hlavní město Baku se v posledním letech výrazně mění.
FOTO: SHUTTERSTOCK