To, že si Boris Jelcin před patnácti lety jako svého nástupce vybral právě Vladimira Putina, hodnotí kladně až 85 procent Rusů.
Klíčový problém, který musela nová hlava státu po převzetí úřadu řešit, bylo Čečensko. A také nekázeň a nejrůznější nešvary ve veřejné správě.
Když ruští experti loni v květnu bilancovali deset let Putinova "oficiálního" prezidentování, udělili mu body hlavně za anexi Krymu, zimní olympijské hry v Soči a zlepšení neutěšené demografické situace v Rusku.
Uplynulo patnáct let, kdy první ruský prezident Boris Jelcin svým novoročním projevem (31. prosince 1999) šokoval Rusy a vlastně celý svět. Suše oznámil, že se rozhodl abdikovat, a mocenské otěže svěřil tehdejšímu premiérovi - Vladimiru Putinovi, který se stal úřadujícím prezidentem Ruska. V roce 2012 se nechal zvolit na nejvyšší post už potřetí.
Jelcin byl vůbec prvním vůdcem v dějinách Ruska (a také Sovětského svazu), který dobrovolně opustil nejvyšší funkci, a dokonce se lidem omluvil za své chyby.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení