Potěš tě pánbůh. Hodně jez a pij i vodu," poradila mi kamarádka do telefonu, když jsem se opatrně zeptala, jak přežít zabijačku na jejím rodném Valašsku.

S dobrou radou na mysli míříme jedno mrazivé prosincové ráno východním směrem až ke slovenským hranicím. Takhle brzy jsme pochopitelně nejedli nic. První chyba. Do svébytného kraje slivovice a silných valašských osobností jedeme nalačno. Naším cílem jsou Valašské Příkazy, obec s 298 obyvateli, kde hasiči pro sebe a své přátele pořádají právě dnes soukromé vepřové hody. Brno opouštíme ve tři ráno. V té době prasnice o váze dvě stě deset kilogramů ještě dýchá a žije. O osm hodin později už bude její tělo rozporcováno a zabijačkové pochoutky s vůní majoránky a česneku se rozvoní na talířích příkazských kamarádů a příbuzných.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se