Ministr vnitra Milan Chovanec vyvodil z tragédie v Uherském Brodě dva zásadní závěry. V Česku by se měly zpřísnit podmínky pro držení střelných zbraní. A starostové by neměli překážet policii při práci. Vypadá to razantně, akceschopně, bude se to líbit - zvlášť před sjezdem ČSSD. Jenže v obou případech jde o závěry, mírně řečeno, sporné.
Přísnější podmínky pro držení zbraní by uherskobrodskému masakru s vysokou pravděpodobností nezabránily. Ze tří největších hromadných vražd v Česku za posledních 42 let byla právě jen poslední spáchána střelnou zbraní. Olga Hepnerová v roce 1973 zabila osm lidí za volantem nákladního automobilu - najela v Praze na Strossmayerově náměstí do davu na tramvajové zastávce. Před dvěma lety vyhodil Antonín Blažek pomocí plynu do vzduchu panelový dům ve Frenštátu pod Radhoštěm a zabil šest lidí.
Potvrzuje to výsledky analýz psychopatologa Andreje Drbohlava, podle kterých se masoví vrazi zpravidla na čin dlouho připravují a dokonají ho bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají k dispozici střelnou zbraň. Ve společnosti se zkrátka vždy pohybuje určité procento vyšinutých jedinců, a pokud všichni nebudeme pod permanentní kontrolou na úrovni vězeňského režimu, nelze výronům šílenství zcela zabránit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
