Mladí nepůjdou ze světa Facebooku do svařovny

Výrobce koupelnových koberečků, společnost Grund, je na trhu již 25 let a nedostatkem zaměstnanců netrpí. Do značné míry je nahradily stroje. Mladé lidi, přivyklé virtuálnímu světu sociálních sítí, ale zvýšení platu o pár tisíc korun k těžší, často manuální práci stejně nepřiláká, říká spolumajitel společnosti Jiří Grund mladší.

HN: Obecně se soudí, že technicky vzdělaných lidí není dost. Musíte jim zvyšovat mzdy, abyste je udrželi?

Díky automatizaci nemáme v naší firmě problém s lidmi. A ty, co potřebujeme, si vyškolíme. Česká ekonomika obecně je dost postavená na lidské práci. Když byl textil hodně pod tlakem čínské konkurence, tak my jsme šli cestou maximální automatizace. Takže se nám ve firmě snížila náročnost na personál. Máme počítačově řízené stroje. Lidé kdysi šili naše výrobky ručně a bylo velmi náročné najít někoho, kdo to fyzicky zvládl rychle a zároveň kvalitně. Dnes ty stroje běží samy a lidé je jenom obsluhují.

HN: Hodně lidí nechce tuto práci dělat, přijde jim málo prestižní a vzhledem k nárokům špatně placená. Jak to jako zaměstnavatel vidíte vy?

V Česku je strojařina náročná na ruční práci. High-tech obory se dělají na Západě. U nás se dělá v rámci dodavatelského řetězce těžká manuální práce. To je ten důvod, že tu máme neustále nízké mzdy a za těch pětadvacet let se nepřiblížily více Německu.

HN: Kolik jste letos přidali vy svým zaměstnancům?

Díky pozitivnímu impulzu, který přineslo oslabení koruny, jsme letos přidali všem zaměstnancům pět procent. A vytvořili jsme osm nových pracovních míst.

HN: Firmám lidé v technických oborech chybějí, ale přidat jim nechtějí. Jak z toho ven?

Pokud zvednu mzdu pracovníkům relativně málo kvalifikovaným, tak to nabourá celý řetězec odměňování ve firmě. Musím pak přidat všem. To se bavíme v řádech desítek procent za celou firmu. A to je problém. Navíc u toho mladého člověka nepomůže, jestli mu přidáte třeba tři tisíce korun. Jeho očekávání, představa práce a životní styl jsou úplně někde jinde.

To je střet kultur. Mladí lidé, kteří vyrostli na Facebooku a žijí v krásném světě obrázků, mají najednou jít pracovat do svařovny? Z pohledu toho mladého člověka je pak jedno, jestli dostane dvacet nebo dvacet pět tisíc hrubého. To fakt nehraje roli. Spousta z nich radši skončí na úřadech práce a je pořád mezi těmi hezkými obrázky. Rodiče se postarají.

HN: Hodně vyvážíte do Německa. Jak to vypadá na pracovním trhu tam?

I v Německu se obrovsky mění pracovní návyky. Zaměstnanci nechtějí mít pevnou pracovní dobu. Chtějí pracovat z domova. A na poloviční úvazek. Gigantické množství lidí v Německu má poloviční úvazky, a to zdaleka nejenom proto, že jsou k tomu donuceni. Je to jejich životní styl. Oni nechtějí dělat osm hodin. Protože toho tolik nepotřebují.

V Německu například pro mnoho mladých lidí auto není vůbec žádný statusový symbol. Oni auto vůbec nemají. Pro ně je to out. Proto třeba Mercedes sponzoruje skateboarding. Oni vědí, že do budoucna mají velký problém, a snaží se ty mladé k sobě přitáhnout tímto způsobem.

HN: Ovlivňuje to i vaši firmu, její prodeje?

Naše generace té mladé vůbec nerozumí. My se ve firmě potýkáme s tím, že nemáme mladé zákazníky. Nechali jsme si zpracovat průzkum. Ty mladé lidi zajímají úplně jiné věci, než o kterých se tady bavíme.