Vasilij Petrenko bude na Pražském jaru táhnout mladé lidi na klasiku

Závěrečný koncert letos Pražské jaro svěří osmatřicetiletému ruskému dirigentovi Vasiliji Petrenkovi, který na programu nemá jediné ruské dílo. Uvede hudbu, na níž posledních devět let usilovně pracoval s Royal Liverpool Philharmonic, tedy s orchestrem, s nímž má coby jeden z předních dirigentů své generace uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou.

Z nejstaršího britského orchestru šéfdirigent Petrenko udělal světovou senzaci. Liverpoolští filharmonici začali pod jeho vedením soustředěně rozšiřovat repertoár, natáčeli jednu oceňovanou desku za druhou a pustili se do dlouhodobých projektů, jako byly kompletní Mahlerovy symfonie. Petrenko je ale dnes stejně pyšný na to, jak se s hudebníky sblížil mimo pódium. A na otázku, co v Liverpoolu považuje za svůj největší úspěch, překvapivě odpovídá čísly.

„Největší úspěch je to, jak na nás zareagovali posluchači. Většinu koncertů vyprodáváme, návštěvnost se zvedla o 30 procent a skoro čtvrtina diváků je mladších 35 let,“ vypočítává Petrenko a hned také zdůrazňuje, co tato čísla představují. „Že na klasickou hudbu chodí stále víc mladých lidí, což je nejdůležitější. Znamená to, že zde ta hudba bude navždy.“

Ne náhodou na liverpoolský orchestr táhne mladé diváky právě Petrenko. V letech 2009 až 2013 působil jako šéfdirigent britského National Youth Orchestra, původně ansámblu amatérských hudebníků, které za ty čtyři roky proměnil v profesionály. Stejně tak Petrenko dodnes podporuje program In Harmony Liverpool, který podobně jako venezuelská El Sistema pomáhá hudebnímu vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněných vrstev. Těm nejmladším bývají v případě liverpoolského projektu teprve tři čtyři roky. Když s nimi začne pracovat dirigent Petrenkova formátu, výsledky jsou ohromující. „Sním o tom, že za sedm osm let budou děti, které v tomto projektu začínaly, hrát třeba v Royal Philharmonic Orchestra,“ říká Petrenko.

Ti, kdo si na Pražské jaro přijdou poslechnout liverpoolské filharmoniky, nejprve 2. června uslyší Elgarovu Symfonii č. 1 a den nato na závěrečném koncertu Brahmse a Dvořáka. Petrenko se tedy pustí také do české hudby – Dvořákovy Sedmé a suity z Janáčkovy opery Z mrtvého domu. „Asi je podáme jinak, než v Česku bývá zvykem, ale právě v tom je klasická hudba tak krásná,“ tvrdí.

Elgarovu symfonii má Royal Liverpool Philharmonic v krvi. Britský skladatel právě s tímto orchestrem dlouho spolupracoval a filharmonici v premiéře uvedli několik jeho děl. Když Petrenko do Liverpoolu přijel, měl přesto dojem, že tu Elgar není prováděn zcela správně. „Cítím, že mám k britské hudbě velmi blízko, a také v historii najdete spoustu Rusů, kteří se Elgarovi věnovali,“ vysvětluje. „Dbal jsem tedy na to, abychom zvlášť místní hudbu v Liverpoolu interpretovali, jak nejlépe to jen jde.“

V české premiéře orchestr na Pražském jaru uvede také rozšířenou verzi cyklu Sedm raných písní Albana Berga, jež zazpívá švédská sopranistka Lisa Larssonová. „Chystá se na to velmi dlouho, už loni v létě jsme probírali, v jakém pořadí písně uvést. Tři z nich zazní v Česku vůbec poprvé. Čekejte výtečný zpěv a mimořádné výkony,“ avizuje Petrenko.

Mimořádný ale bude i sólista, jenž s Petrenkem na Pražském jaru vystoupí v Brahmsově Klavírním koncertu d moll – liverpoolský rodák Paul Lewis. „Už jsme spolu koncertovali nesčetněkrát, ale ještě nikdy nešlo o Brahmse. Jsem zvědavý, jak k němu Lewis přistoupí a co v tak krásném dílu najde,“ dodává Petrenko.