VŠE o... Transatlantickém obchodním partnerství

Transatlantické obchodní a investiční partnerství v poslední době čím dál více zaplňuje veřejný prostor. To jak se jeho vyjednávání chýlí do mediálně zajímavější části. Cílem dohody je pročistit vzájemný obchod mezi EU a USA od zbytečných překážek a posílit investice mezi oběma velmocemi. Jako u všech takových dohod budou vítězové a budou i poražení. Nejvíce budou opět těžit ti připravení a flexibilní, dost možná více Američané než Evropané. V každém případě ale uzavřením TTIP opět zmizí kousek zatěžující regulace, zjednoduší se pravidla světového obchodu a vazba mezi Evropou a Amerikou opět o něco posílí.

TTIP tak asi více než o obchodě a investicích vypovídá o světě, ve kterém žijeme. Je jednoznačným důkazem, že Spojené státy hledají cesty, jak udržet své mocenské postavení ve světě. Nehledí přitom jen na Evropu, která byla za Atlantikem vždy vzájemné ekonomické výměně nakloněna. Rozhlížejí se také přes Tichý oceán a s velkými asijskými hráči zároveň dojednávají Transpacifické partnerství (TPP). A dobře vědí, proč to dělají. Čína stále nedočkavěji posiluje své pozice, slibuje okolním zemím investice do infrastruktury a krok za krokem internacionalizuje svoji měnu. A Američané, kteří nejlépe vědí, jaké výhody plynou z vlastnictví globální měny a pozice světového hegemona, se své pozice ještě vzdát nechtějí.

TTIP také říká mnoho o Evropě. Říká, že pro svět je Evropa stále lákavá. Ačkoli Američané naoko lavírují mezi Evropou a Asií, dohoda s Evropou je přece jen snazší a své ovoce přinese rychleji. Ve světě plném nejistot stále existuje nejpevnější obchodní a investiční spojenectví, které stojí za to pěstovat. I přes vnitřní problémy je evropský trh lákadlem a i pro něj je vidina snazšího obchodování s USA příjemná. Na americkém trhu se mohou prosadit ti nejflexibilnější a nejinovativnější, často spíše menší firmy, které ale také mnohdy přinášejí nejvíce pracovních míst. A podpořit tyto firmy Evropa potřebuje. Strach ze ztráty pracovních míst nebo poklesu sociálních jistot musí i v Evropě přehlušit víra ve schopnosti a podnikatelského ducha.

Dříve procházely dohody o uvolnění obchodu v Evropě snadněji, často i bez většího vzruchu. Pravda, nebyly tak rozsáhlé a ambiciózní, ale také Evropa byla jiná. Ve snaze zefektivnit své fungování přenesla Evropská unie mnoho ekonomických pravomocí do Bruselu a Štrasburku. O TTIP se bude rozhodovat hlavně tam − v Radě Evropské unie a ve výborech a na plenárním zasedání Evropského parlamentu. A jednání to budou složitá. Vždyť TTIP naráží i na překážky, ve kterých si ani my Evropané navzájem ještě úplně nevěříme, a příslibem vyšší konkurence míří i na samotné srdce hospodářského modelu Evropy. Zároveň ale dává Evropě šanci potvrdit její postavení ve světě. Světové velmoci už dávno nečekají na jednotný hlas Evropy a dění uvnitř Evropské unie i na její východní hranici jasně ukazuje, že i Evropa musí hledat cesty, jak své místo ve světovém pořádku hájit. Přes hlasité protesty v některých členských státech Evropská komise agilně pokračuje ve vyjednávání a složitou agendu posouvá kupředu.

A co říká TTIP o nás, o Češích? My Češi v globálním světě umíme obstát docela dobře a mnohé naše firmy jsou v Americe úspěšné. Vlastně bychom se bližších vztahů s USA ani bát nemuseli. Přesto i u nás proběhly první protesty, ačkoli oproti těm německým byly spíše rozpačité. Jako bychom nevěděli, u koho vlastně protestovat. Vždyť evropské poslance, kteří budou mít k TTIP hlavní slovo, nevolila ani pětina Čechů. Zastoupení Čechů v institucích EU, které o TTIP skutečně na každodenní bázi jednají, je malé. Zase tak nějak vyčkáváme, až se svět kolem nás změní. A to je škoda, párkrát už se nám takové čekání nevyplatilo.