Pasáže a tišiny Petra Fischera: Z Husa zůstal ve filmu ČT především mýtus

Národy žijí z mýtů. Z těch, které si vytvořily a chrání, ale také z těch, které neustále boří a znovu a znovu přepracovávají. Má-li být mýtus mýtem − tedy sdíleným vyprávěním, živým obrazem, který má jako symbol magickou sílu inspirace, ztotožnění a spojení −, pak musí žít právě v boji o přivlastnění, o nový výklad, o nový život.

Pokud se tak neděje, mýtus zmírá a stává se prázdnou figurou v učebnicích dějepisu − tak jako se to stalo T. G. Masarykovi, tak jako se to stalo Janu Husovi (jako se stane Václavu Havlovi).