VŠE o... odhadu čtvrtletního vývoje HDP

První předběžný odhad meziročního růstu reálného hrubého domácího produktu 3,9 procenta vyvolal v polovině května značný ohlas. Podle zpřesněného odhadu, který byl zveřejněn o dva týdny později, rostl HDP dokonce ještě rychleji, meziročně o 4,2 procenta. Pojďme se na oba odhady publikované Českým statistickým úřadem podívat podrobněji.

Předběžný odhad, který je zveřejňován v podobě pouze jednoho čísla, řadu analytiků zaskočil. Jakkoli není zcela elegantní být generálem po bitvě, mohli jsme poměrně vysoký růst ekonomiky v prvním čtvrtletí vytušit již z údajů o její nabídkové straně. Ty byly k dispozici už před zveřejněním předběžného odhadu vývoje HDP. Průmysl, který je nejvýznamnějším odvětvím národního hospodářství, měsíčně meziročně rostl (po očištění o kalendářní variace) v lednu o 5,5 procenta, v únoru o 4,5 procenta a v březnu o 3,5 procenta (v průměru o 4,6 procenta za první čtvrtletí). Stavební produkce rostla ve stejných měsících ještě výrazněji − o 8,5 procenta, 6,0 procenta a 6,5 procenta. Obdobnými tempy, o 6,6 procenta, 6,3 procenta a 4,7 procenta, rostly také tržby v maloobchodě. Mírně zaostávaly jen tržní služby, které za první čtvrtletí vzrostly "pouze" o dvě procenta (měsíčně se jejich vývoj nesleduje).

S napětím jsme čekali na zpřesněný odhad vývoje čtvrtletního HDP, neboť jeho součástí je i struktura tvorby a užití HDP. Údaje o straně tvorby, tedy nabídky, nelze v kontextu výše uvedených odvětvových ukazatelů považovat za nikterak překvapivé či vybočující: k celkovému růstu hrubé přidané hodnoty o 3,8 procenta výrazně přispěl zejména průmysl (hrubá přidaná hodnota v průmyslu vzrostla o 5,7 procenta).

Na straně užití, tedy poptávky, byly klíčovými faktory růstu HDP v prvním čtvrtletí 2015 výdaje na spotřebu domácností, respektive investice do fixního kapitálu. Oba meziročně rostly shodně o 3 procenta a k růstu HDP přispěly 1,5, respektive 0,7 procentního bodu. Téměř polovinu příspěvku (1,8 procentního bodu) k vývoji HDP však přidala změna zásob. Zatímco v prvním čtvrtletí 2014 byl pokles zásob nejvyšší ze všech prvních čtvrtletí za posledních téměř 20 let (-19,2 miliardy korun v cenách roku 2000), v prvním čtvrtletí 2015 byl naopak pokles zásob z prvních čtvrtletí posledních sedmi let nejnižší (-1,9 miliardy korun v cenách roku 2000).

U výdajů na konečnou spotřebu domácností lze i s ohledem na solidní důvěru spotřebitelů a nízké úrokové sazby očekávat růst na úrovni kolem tří procent i v příštích čtvrtletích. Stejně tak očekáváme růst hrubé tvorby fixního kapitálu v důsledku zvýšení investiční aktivity. K té přispěje i potřeba utratit poslední disponibilní zdroje ze strukturálních fondů z programovacího období 2007−2013. Opakovat se však v příštích čtvrtletích jistě nebude příznivý vývoj zásob, v běžném období spojený s nízkou srovnávací základnou, a obdobně nebudeme mít k dispozici ani nižší srovnávací základnu daní z produktů a dotací. Ta byla ovlivněna mimo jiné nerovnoměrným výběrem spotřební daně na přelomu let 2013 a 2014.

Česká ekonomika tedy nejspíše i v příštích čtvrtletích poroste slušným tempem na úrovni dvou až tří procent. Více než čtyřprocentní růst ekonomiky v prvním čtvrtletí 2015 nicméně není začátkem nového trendu vysokých temp růstu, ale spíše statisticky dobře vysvětlitelným jednorázovým výkyvem.