Zemřel houslista Václav Snítil

Přímý pokračovatel českých virtuosů Otakara Ševčíka a Jaroslava Kociana Václav Snítil byl řazen do nejužší špičky českých houslistů uplynulého století. Ač sám byl širší veřejnosti nepříliš známý, má Snítil za sebou ceněné nahrávky sólových partů a komorní hudby i úspěšná turné po světě. Hudebník a pedagog Snítil, jenž vychoval řadu uznávaných houslistů současnosti, zemřel předevčírem ve věku 87 let.

Mezi Snítilovy žáky patří mimo jiné Václav Hudeček a Pavel Šporcl. Ti také nikdy neopomenou zásluhy svého někdejšího profesora z pražské AMU vyzdvihnout. Světskou slávu, která nikdy nebyla jeho prvotním cílem, zažil Snítil vrchovatou měrou jako člen světoznámých komorních souborů − Vlachova kvarteta, Smetanova tria či Českého noneta − i jako sólista, který hrál s předními českými a zahraničními orchestry.

Se jménem Václava Snítila byla spjata vynikající interpretace houslových koncertů domácích autorů. "Hrát soudobé české skladatele je prostě povinnost. Proto jsem jako první hrával koncerty Holečka či Sodomky. Když jel kdysi Ondříček do Ameriky, také tam tehdy uvedl svého současníka Antonína Dvořáka," řekl Snítil, jehož hudební rejstřík byl ovšem daleko rozsáhlejší a pestřejší.

Šíře jeho repertoáru sahala od barokních mistrů Bacha, Händela, Telemanna či Vivaldiho přes mladší hudební slohy až do dnešní doby. S klavíristou Janem Panenkou například natočil kompletní Mozartovy sonáty, nevyhýbal se ani kusům Schubertovým, Schumannovým nebo skladbám Dvořáka a Brahmse či Suka a Martinů.

Rodák z Hradce Králové vyrůstal v hudebním prostředí, už jako desetiletý účinkoval s otcovou Sokolskou filharmonií. Mladý houslista absolvoval v roce 1953 AMU u Jaroslava Pekelského. Od roku 1964 zde působil jako pedagog. "Já jsem na studenty také přísný, ale vždycky jim vysvětluji, že do Říma vede sedm cest. Mně se kupříkladu líbí tato, doporučuji ji, ale samozřejmě nemusí být jediná," vysvětlil profesor jeden z důvodů svých úspěchů.

V říjnu 2003 obdržel Snítil z rukou prezidenta medaili Za zásluhy druhého stupně. Že by rodinná hudební tradice nepokračovala, nehrozí. Jeho dcera Helena Veisová je klavíristkou, syn Jan dirigentem a zeť Daniel Veis uznávaným violoncellovým virtuosem.