Firmy si pochvalují zaměstnance z Číny. Mít toho svého se vyplatí

You Weiran je třicetiletý Číňan, který vystudoval univerzitu v Kantonu. Bydlí v menším městě uprostřed zelené kopcovité krajiny, kde mu každý říká Stanley. Ty kopce totiž neleží v provincii Kuang-tung jako jeho rodné město, ale na česko-slovensko-polském pomezí.

Už pět let pracuje You v Jablunkově v nábytkářské firmě Bradop a v Česku je jedním z několika desítek Číňanů, které si místní menší a střední podniky najímají, aby jim usnadnili obchodování s nejlidnatější zemí světa.

"Mívali jsme v Číně agenta, ale neodváděl dobrou práci. Od té doby, co zaměstnáváme Stanleyho tady v Jablunkově, nám klesly náklady na dovoz z Číny víc než o 15 procent. Ale hlavně se zvýšila kvalita dodávek a klesl počet reklamací," říká Lešek Branc, majitel Bradopu. Jeho firma přitom není žádná nadnárodní korporace − má čtyřicet zaměstnanců a "Stanley" You Weiran je jediný cizinec.

O lidi, jako je You Weiran, roste v Česku zájem − a s ním i to, kolik jsou za ně české firmy ochotny zaplatit. "Poptávka po česky hovořících Číňanech nebo takových, kteří tu žijí a mluví perfektně anglicky, je v poslední době obrovská. Vytvářejí ji samozřejmě i velké společnosti, jako je Škoda Auto nebo PPF, ale hlavní zájem je teď vidět u menších podniků," vysvětluje Tomáš Pala ze sdružení Governance Institute, které pomáhá českým firmám s přístupem na čínský trh.

"Často řešíme případy, kdy kvůli problematickým objednávkám přicházejí české firmy i o miliony," říká Pala a vysvětluje, že ze 70 procent nejde o podvod, ale o problémy v komunikaci.

"Nedávno si jedna česká strojírenská firma zadala v Číně výrobu součástek u dlouhodobého partnera. Číňan s lámanou angličtinou zavolal o potvrzení objednávky a až později se ukázalo, že tím myslel svolení k inovaci součástek. Komponenty sice vyrobili pozměněné, avšak tady o ně nikdo nestál. Nedorozumění, které stojí spoustu peněz − ale taková jsou bohužel na denním pořádku," popisuje Pala.

Podobnou zkušenost má i předseda představenstva Česko-čínské obchodní komory Jiří Schraml. "Na celé řadě nepodařených obchodů, se kterými přijdeme do styku, vidíme problém v komunikaci. Že partneři mluvili oba anglicky, dohodli se, ale každý na něčem jiném. Komunikační a kulturní bariéra je obrovská," říká Schraml.

Podle něj se nikdy Evropan s Číňanem nedohodne tak, jako jeden Číňan s druhým. A mít toho svého se vyplatí. "Číňané jsou loajální zaměstnanci a pracují velmi tvrdě," říká Petr Schrom ze společnosti Exasoft, která prodává elektroniku.

V Karviné zaměstnává Exasoft Číňanku, kterou najali po setkání na veletrhu. "Stačí, když zvedne telefon, a vyřeší toho víc než návštěva Evropana v čínské fabrice − dokáže zařídit v podstatě cokoliv," popisuje Schrom. A dodává, že zpočátku čínskou pracovnici zaměstnali hlavně na domlouvání kvality, ale výsledkem je i to, že Exasoft teď má nákupní ceny o pětinu nižší.

"Jako by v tamních továrnách existovaly dva ceníky, jeden pro anglicky mluvící partnery a jeden pro čínsky mluvící," dodává Schrom. Přitom i dříve se Exasoft čínským dodavatelům intenzivně věnoval. "Měli jsme člověka, který tam jezdil každý kvartál a byl tam měsíc. Ale stejně se výsledek nedá srovnat," uzavírá téma Schrom.

Podobné zkušenosti má i Schraml z Česko-čínské obchodní komory. "Kdo s Čínou dělá, tak si často nakonec čínského pracovníka pořídí. Nejsou to omezené případy. Že je takových firem stále víc, chápeme jako určité větší poznání ze strany českých firem."

Ty přitom s Čínou obchodují čím dál častěji. Pro český zahraniční obchod je Čína celkově čtvrtým největším obchodním partnerem, v dovozu do Česka zabírá druhé místo a postupně roste i ve vývozu.

Vedle využívání zprostředkovatelů a prostředníků na čínském trhu je tak zaměstnávání Číňanů v Česku rostoucím trendem. "Desítky menších firem už je mají, zájem by o ně měly stovky dalších. Narážejí ale na nedostatek kompetentních lidí, a tak v posledních pěti letech cena za čínského zaměstnance stoupla i víc než dvojnásobně," podotýká Pala z Governance Institute.