Češi jsou materialisté. Nejlepším bonusem jsou pro ně služební auta, říká manažer Sberbank

Miroslav Jaroš nastoupil do banky Sberbank před rokem. Manažer pro benefity, firemní odměňování a v současnosti nejvýše postavený člověk v bance v oblasti personalistiky musí s lidmi mluvit o případných obavách z nejisté budoucnosti. Třeba o údajném odchodu Sberbank Europe AG a Skupiny Sberbank Rusko z některých evropských zemí, například Slovenska.

"Samozřejmě že se kolegové na stávající situaci ptají, proto organizujeme pravidelná setkávání s představenstvem a naši lidé se mohou na cokoliv ptát," říká v rozhovoru pro HN člověk, podle kterého jsou momentálně důležité otevřenost a přímá komunikace.

HN: Hovoří se o prodeji některých poboček vaší banky, jak na současnou situaci reagují zaměstnanci?

Náš akcionář jasně deklaroval, že Česká republika je klíčový trh, na kterém chce působit. Místopředseda představenstva Sergej Gorkov před několika měsíci navštívil českou pobočku a uvedl, že Česká republika je pro něj důležitou zemí. Dění v jiných evropských zemích neovlivníme. Zaměstnanci vidí, že investujeme do jejich rozvoje, vzdělávání nebo benefitů.

HN: Přece jenom lidé o současném stavu musí mezi sebou mluvit…

Samozřejmě se kolegové na stávající situaci ptají. Proto organizujeme setkávání s představenstvem, každé dva týdny snídá jeden člen představenstva se zaměstnanci. Na setkání může kdokoliv přijít, ptát se a diskutovat. Snažíme se být zaměstnancům nablízku a odpovídat jim na to, co je zajímá.

HN: Nechodí lidé do práce s obavami?

Firmy neustále vznikají, zanikají či se prodávají a my tím nejsme unikátní. Díky otevřené komunikaci se nám daří zaměstnance pozitivně motivovat. Za vše hovoří také hospodářské výsledky, například minulý rok jsme měli rekordní zisk.

HN: Jak v současné době přesvědčujete lidi, aby k vám šli pracovat?

Situace v zahraničních pobočkách se nás týká pouze velmi přeneseně. My lidem nabízíme možnost budovat úplně novou společnost. Přichází k nám odborníci z různých bank i z jiných segmentů trhu. U standardních velkých bank jsou systém, struktura a firemní kultura již vybudovány, kdežto u nás je zaměstnanci mohou tvořit od nuly. Dostanou šanci se zviditelnit napříč celou bankou, nikoliv pouze ve svém útvaru.

HN: Daří se vám lákat i zkušené manažery?

Lidé, kteří k nám nastoupili v průběhu minulého roku, dali jasně najevo svou důvěru ve Sberbank. Pracovníci v bankovnictví tvoří semknutou komunitu, všichni se znají a vědí, komu důvěřovat. Takže ano, daří.

HN: Dáváte šanci i absolventům?

Stále máme otevřené pozice. Snažíme se spolupracovat se školami, využíváme sociální média, máme přístup na LinkedIn, Facebook a další portály, kde zveřejňujeme nabídky práce. Účastníme se i pracovních veletrhů pro studenty a absolventy. Kolegové občas chodí přednášet na střední a vysoké školy a studenty zveme i k nám na exkurzi.

HN: Jakou máte strategii v oblasti ­benefitů a odměňování?

Nabízíme spravedlivé odměňování, možná trochu lepší než na trhu. Z mých zkušeností u nás funguje rychlejší rozhodování než v bankách, kde jsem dříve pracoval. Jako velkou výhodu vidím i politiku otevřených dveří − zaměstnanci mohou kdykoliv navštívit generálního ředitele a řešit s ním cokoliv.

HN: Máte nějaké odměny, které ­přebíráte z mateřské společnosti?

Rakousko je úplně jiný trh s odlišnou mentalitou, do českých odměn nám nemluví. Občas je těžké přesvědčit centrálu, že v tuzemských podmínkách musíme nastavit bonusy, na které jsou čeští zaměstnanci zvyklí. Benefity jsou výrazně lokální záležitostí a to, co funguje v zahraničí, u nás nemusí platit.

HN: Co tedy platí na české pracovníky?

Tuzemský trh byl vždy materiálně založený a Češi na vyšších pozicích vyžadují služební auta. To platilo už za doby mých studií a stejné je to i dnes. Jen pro porovnání: třeba v Rakousku služební auta zaměstnance nezajímají.

HN: Nabízíte nějaký bonus, který je v českém prostředí výjimečný?

Odměňování v bankách je kvůli regulaci mnohem více sledované, nemáme proto možnost volně odměňovat své zaměstnance. Snažíme se tak držet krok s ostatními firmami na trhu. Pokud v Česku nenabídnete týden dovolené navíc, pozici neobsadíte. Zaměstnanci si už na podobné benefity zvykli a berou je jako standard. Vím, že když nějaké benefity nenabídnu, tak budu shánět zbytečně. To je případ flexibilní pracovní doby. Nikomu se dnes nechce pracovat přesně od osmi ráno do čtyř hodin odpoledne.

HN: Do firem nastupuje nová generace lidí okolo třiceti let, jak se vám s nimi pracuje?

Mladší lidé nemají problém po půl roce odejít s odůvodněním, že je naštval šéf. Dají klidně výpověď i proto, že je práce příliš stereotypní. Musíme se na to připravit. Generace našich rodičů pracovala celý život v jednom podniku a nepřišlo jim to divné. Dnes je to obráceně.