Dvě zásadní chyby zaměstnavatelů: Špatně cílí a neumí psát inzeráty

Najít vhodné zaměstnance není jednoduché. Expertka na HR marketing Anna Knotková ze společnosti LMC firmám radí, jak na sebe správně upozornit, aby k nim šikovní zaměstnanci chtěli sami jít. "Zásadní chybou je už nevhodně napsaný inzerát. Když se podíváte na pracovních portálech na několik pracovních nabídek, všechny jsou stejné. Lidé zapomněli na to, že existuje nějaká cílová skupina a že s každou mluvíme trochu jinak," připomíná.

HN: Před pěti lety převládal nedostatek pracovních míst, nyní jich je spíše nadbytek. Jak hodnotíte v současnosti trh práce?

Trh se nasycuje. Míra nezaměstnanosti je na nejnižším bodu za posledních sedm let, inzerovaných míst je hodně. Spousta mezinárodních společností sem přesouvá svá výrobní a distribuční místa nebo centrály. Trh je tedy volný a lidé, pokud budou chtít, práci najdou. Jde o to, jestli ji chtějí hledat.

HN: Zmínila jste velké firmy, ale pokud vezmeme do hledáčku spíše ty menší, jak si stojí na trhu?

HR marketing si může dovolit velká společnost, vyžaduje časové, kapacitní a finanční investice. Zaměstnavatelé v malých podnicích to mají těžší v tom, že musí vynaložit více úsilí, aby na sebe upozornili. Na druhou stranu mají i výhody, protože ne každý chce jít pracovat do velkého korporátu, kde se mírně ztrácí osobní přístup ke každému zaměstnanci a ti jsou pak ztraceni v davu.

HN: Častým nástrojem k hledání zaměstnanců je doporučení. Na co si dát u něj pozor?

Pokud jde o lidi ze soukromého života, často se přehoupne zaměstnanecký vztah do osobní roviny. Je dobré si mantinely a profesní postavení jednotlivců domluvit předem.

HN: Jaké dělají firmy při hledání zaměstnanců největší chyby? Které nástroje už jsou dnes zbytečné?

Přes portály Jobs.cz a Práce.cz hledá práci v Česku nadpoloviční většina lidí. Každý z těchto portálů je určen pro jinou cílovou skupinu. A zaměstnavatelé někdy nezacílí správně. Na Práce.cz hledají primárně lidé s nižším příjmem a ti, kteří žijí v regionech. Na Jobs.cz zase chodí odborně kvalifikovaní lidé, manažeři a obecně lidé s vyšším příjmem. Už jen tím, že společnost umístí inzerát na správný portál, osloví vhodné kandidáty. Druhou zásadní chybou je špatně napsaný inzerát. Když se na obou portálech podíváte na několik inzerátů, jsou všechny stejné. Lidé zapomněli na to, že existuje nějaká cílová skupina a že s každou mluvíme trochu jinak. Něco jiného zajímá v inzerátu operátora výroby, něco jiného personalistu a něco jiného topmanažera.

HN: Můžete doporučit malým firmám pár benefitů, kterými se mohou odlišit?

Zajímavý je benefit zvaný pet friendly company (možnost vzít si do práce domácího mazlíčka − pozn. redakce), lidé to chtějí a malé firmy s rodinnou atmosférou si to nejspíš mohou dovolit, pokud nepřekročí hygienická pravidla. Další podobnou možností je benefit chil­dren friendly, tedy možnost vzít si do práce děti a ukázat jim, jak a kde jejich rodiče pracují a co dělají. V každém podniku to ale možné není. A pak je velmi atraktivní flexibilní pracovní doba. Tedy posun začátku a konce pracovní doby, možnost práce z domova či jiné formy flexibilního pracovního uspořádání, jako je pružný pracovní týden.

HN: Důležitá je také samotná prezentace firmy. Na které chyby společnosti upozorňujete?

Téměř každá firma dnes provozuje vlastní webové stránky a jejich součástí je sekce věnovaná zaměstnání nebo kariéře. Tato sekce je pro lidi, ale proto by měla být o lidech. Obecně se v prezentaci zaměřujeme na to, co dělá celá společnost, kolik má zaměstnanců, jaké jsou jejich příběhy, čeho ve společnosti dosáhli, proč je práce v dané firmě baví. Pro uchazeče je velmi zajímavé, když mají možnost si předem prohlédnout prostory, ve kterých zaměstnavatel působí, a to je možné velmi jednoduše prostřednictvím virtuálních prohlídek nebo zajímavých videí.

HN: A ještě nějaké tipy?

Další důležitou součástí firemní prezentace před uchazeči je pracovní inzerát. Měla by z něj dýchat firemní kultura společnosti, její hodnoty. Jako uchazečka bych měla po přečtení získat rámcovou představu o pozici, na kterou se hlásím, a zároveň získat povědomí o tom, jaká asi firma může být. Minimálně mohu poznat podle tonality jazyka, zda se jedná o formální, nebo neformální kulturu. Ideální je, pokud je součástí inzerátu i informace o týmu, do kterého bych měla nastoupit. Čím se tým zabývá, na jakých projektech pracuje, kolik má členů a podobně. Toto jsou důležité a mnohdy i velmi lákavé informace pro kandidáty.