Věčný japonský čekatel na Nobelovu cenu za literaturu Haruki Murakami, jemuž nyní vyšel povídkový soubor Muži, kteří nemají ženy, míval už od svého prozaického debutu v roce 1979 zavedenou rutinu: jakmile dokončil román, začal pracovat na povídce, a jen co dokončil poslední povídku z tematického souboru, začal zase pracovat na románu. Psát román mu připadá jako sázet les, zato psaní povídek spíš jako vysazování květin na zahradě. Oba procesy se doplňují a vytvářejí krajinu, jíž si Murakami cení.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se