Věčný japonský čekatel na Nobelovu cenu za literaturu Haruki Murakami, jemuž nyní vyšel povídkový soubor Muži, kteří nemají ženy, míval už od svého prozaického debutu v roce 1979 zavedenou rutinu: jakmile dokončil román, začal pracovat na povídce, a jen co dokončil poslední povídku z tematického souboru, začal zase pracovat na románu. Psát román mu připadá jako sázet les, zato psaní povídek spíš jako vysazování květin na zahradě. Oba procesy se doplňují a vytvářejí krajinu, jíž si Murakami cení.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.



