Seznam lákal světové hráče. Ale Lukačovič se kontroly nad firmou nikdy nevzdal

Mnoho zakladatelů světových firem se po letech rozvoje za peníze od investorů rozhodlo získat zpět plnou kontrolu. Z předválečné historie je známý případ Henryho Forda, v čerstvé paměti je pak krok Michaela Della, který za půjčené peníze také stáhl firmu nesoucí jeho jméno z burzy.

Zakladatel internetové firmy Seznam Ivo Lukačovič měl situaci jednodušší. K prodeji akcií Seznamu přes burzu nikdy nedošlo, minoritní akcionáři byli jen dva a ti za ním loni s nabídkou odprodeje akcií přišli sami.

A Lukačovič nezaváhal. V době levných peněz nebyl problém, aby si vysoce ziskový Seznam několik miliard na odkup půjčil, a Lukačovič se tak znovu, po více než šestnácti letech, stal jediným vlastníkem firmy, jež pro mnoho lidí, kteří technice právě nehoví, stále symbolizuje internet.

Zlatá léta internetové horečky

Odkup podílu zahraničních investorů, fondů Tiger Holding a Miura International, je zřejmě na dlouhou dobu posledním dílem seriálu, který započal už v roce 1999. Tehdy se švédský portál Spray International s Lukačovičem dohodl na majetkovém vstupu.

Jaký podíl změnil majitele a za kolik, nikdo nezveřejnil. To je setrvalým rysem většiny přesunů akcií Seznamu. Vzhledem k tomu, že k prodeji došlo na vrcholu internetové horečky, krátce před prasknutím "bubliny tečka-com", lze předpokládat, že podmínky byly velkorysé. Ostatně na načasování prodejů měla štěstí velká část první generace českých internetových podnikatelů.

Seznam byl před šestnácti lety firmou vykazující zisk pouhých několik milionů korun. Ovšem dramatickou expanzi měl, stejně jako celý český internet, ještě před sebou. Vysoké ocenění proto tehdy bylo oprávněnější než u mnoha jiných internetových projektů, nad nimiž se už zavřela voda.

Aby Spray International mohl podíl koupit, stal se Seznam.cz akciovou společností. Do té doby Lukačovič podnikal jako živnostník.

Švédský investor měl velké plány, ty ale po prasknutí internetové bubliny vyšly vniveč. Akcie Seznamu později přešly na evropskou dceru někdejší webové veličiny Lycos (šlo vůbec o první internetovou firmu, která se dostala do zisku), jež se jich v roce 2007 zbavila.

Z té doby pochází jedna z mála potvrzených informací o hodnotě tehdejší české internetové jedničky: Lycos za 30 procent Seznamu inkasoval 1,7 miliardy korun.

Poplach! Ballmer je v Praze

Spolupráci s novými partnery Tiger Holding si v Seznamu pochvalovali. Rozdíl v přístupu oproti postupně upadajícímu Lycosu byl markantní. I to byl možná jeden z důvodů, proč další investory Lukačovič do firmy nikdy nepustil.

A že byla ve hře velká jména. Až na titulní stránky novin se dostala zpráva o tom, že většinu v Seznamu koupí Microsoft. Tehdejší šéf největší a v roce 2008 i nejhodnotnější IT firmy světa Steve Ballmer se s Lukačovičem v rámci evropské cesty opravdu setkal, ale podle všeho se o převzetí Seznamu nebavili.

O zájmu Microsoftu však svědčily i jiné hlasy z korporace, která z Billa Gatese udělala nejbohatšího člověka světa. Všechny pokusy však narazily na Lukačovičovo odmítnutí.

Specialisté na akvizice jako o hotové věci hovořili i o převzetí internetovou supervelmocí jménem Google. Ani k tomu nedošlo. Vzhledem k podílům na trhu by ostatně šlo o velmi problematické spojení. Seznam a Google jsou dodnes přímými konkurenty a z jejich soupeření český internet profituje.

Seznam samozřejmě také sám nakupoval − převzal třeba provozovatele videoportálu Stream.cz a v poslední době investoval do mapových technologií.

Z původního internetového katalogu, který si z amerického Yahoo! často bral víc než jen inspiraci, se během dvou dekád (doména Seznam.cz byla zaregistrována v říjnu 1996) stal multimediální kolos s obratem přes tři miliardy korun. A v ziskovosti další české IT firmy, až na jednu dvě výjimky, zdaleka předčí.

Velmi dobře zajištěný letec

Sám Lukačovič už zhruba deset let firmu přímo nevede. Před časem sice oznámil návrat z "home office", který doprovázely i symbolické drobnosti, jako oprášení původního sloganu "Seznam, najdu tam, co neznám" či to, že si ve firmě znovu zřídil kancelář, ale hlavním hlasem Seznamu se už nestal. Neokomentoval ani ve středu večer uzavřenou transakci.

Ivo Lukačovič, který za měsíc oslaví 42. narozeniny, totiž víc než starostí o byznys žije létáním. Na veřejnosti muž, jehož majetek časopis Forbes odhadl na 8,5 miliardy korun, nevystupuje − i když výrazné výjimky se najdou. Před 18 lety se například podílel na organizaci protestu proti zdražení přístupu k internetu tehdy možného prakticky jen skrze dráty monopolního SPT Telecom.

Dnes má létání přednost. Proč by si jinak kupoval letiště, ke kterému to, jak se na jeho Mapy.cz dá změřit, nemá vzdušnou čarou ani deset kilometrů.