Když byly Lászlóvi Fenyövi čtyři roky, rodiče mu koupili housle. Dlouho nevydržely. Chlapci se nástroj nelíbil, a tak se mu náramně hodilo, když se náhodou rozbil.

"Violoncello mi pak prý pořídili proto, že je větší a obtížněji se ničí," vzpomíná Fenyö před nedělním koncertem v pražském Rudolfinu, kde s orchestrem PKF − Prague Philharmonia zahraje Bartókův Koncert pro violu v transkripci pro violoncello.

Zbývá vám ještě 80 % článku