Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by v Evropě měl vzniknout "záložní hraniční systém" na linii Bulharsko−Makedonie, pokud se nepodaří posílit vnější ochranu schengenského prostoru. Sobotka to včera řekl v Poslanecké sněmovně.
Zdůraznil také potřebu zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže a dodržování dohod ze strany Turecka.
Řešení migrační krize spočívá podle ministerského předsedy primárně v tlaku na dohodu stran v Sýrii. "Bez ukončení války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro tu silnou migrační vlnu, která tady je," konstatoval Sobotka.
Premiér dále považuje za nutné, aby Turecko regulovalo migraci a bojovalo proti pašerákům lidí.
"Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," uvedl premiér. "No, a pokud nic z toho nezafunguje, musíme na linii Bulharsko−Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku. Nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku," řekl Sobotka.
Na nutnosti podpořit posílení ochrany evropských hranic se shodli také Sobotkův šéfporadce Vladimír Špidla s náměstkem pro Evropu německého ministra zahraničí Michaelem Rothem. Oba se v Praze setkali na jednání česko-německé pracovní skupiny pro migraci.
"Poměrně významná je současná iniciativa vytvoření evropské pohraniční stráže. Tuto iniciativu budeme sledovat s maximální pozorností," řekl Špidla.
Roth doplnil, že Německo souhlasí i s posílením mandátu evropské agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex. Uvedl, že je nyní důležité, aby všechny členské země co nejrychleji splnily to, k čemu se zavázaly. "Ať je to otázka dohody s Tureckem, dobrovolného přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie nebo další stabilizace," řekl.
Podle Sobotky chce Česko při dalších jednáních v Bruselu nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Česká republika je podle Sobotky také připravena pomáhat ostatním. U Řecka nebo Itálie je však problém, že jsou málokdy schopny říci, co pro ně konkrétně můžeme udělat, uvedl.
Zejména Atény se kvůli nezvládání přílivu běženců stávají často terčem kritiky českých, ale i dalších evropských politiků. Při zřízení "záložního hraničního systému", o němž mluvil Sobotka, by se Evropská unie nemusela na Řecko v tomto ohledu spoléhat.
Špidla po jednání s Rothem ujistil, že se Česko bude podílet na přerozdělení uprchlíků po Evropě, i když hlasovalo proti kvótám. "My na tom pracujeme. Zatím se ze 160 tisíc uprchlíků přerozdělilo asi 400. Z naší strany není žádná překážka. Systém se připravuje, všechno je připravené, momentálně nejsou lidi," řekl Špidla. Roth doplnil, že problémy s efektivním přerozdělováním zatím má celá Evropa.
