Pelikán má plán proti divokým insolvencím. Pomůže počítač i konec účelového stěhování firem

Případ finančníka Petra Sisáka, obviněného minulý týden z poškozování věřitelů, má jeden důležitý vedlejší efekt: na případu skupiny kolem majitele známé severočeské chemičky Spolchemie se dají ukázat největší problémy insolvencí v Česku. Včetně podezření, že část ovládá konkurzní mafie.

I proto na ministerstvu spravedlnosti urychlují práci na změně zákona, který má neprůhledné úpadky zastavit. Například už napříště nebude možné použít trik, který stojí na počátku mnoha podezřelých konkurzů: účelově přestěhovat firmu na novou adresu jen proto, aby se dostala k jinému, možná spřátelenému soudci.

"Můžeme se jen domnívat, proč to ty firmy dělají," naznačil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který chce, aby změny v insolvencích začaly platit od příštího roku. V Česku loni spadlo do insolvence 6021 firem. A právě divoké insolvence vycházejí dlouhodobě z anket mezi podnikateli jako jeden z největších problémů byznysu.

Miliardář Sisák je ve vazbě kvůli firmě Via Chem, přes niž ovládá Spolchemii. Když začal v roce 2013 hrozit Via Chemu kvůli dluhům úpadek, Sisák a spol. z firmy tajně vytáhli cenné akcie Spolchemie, aby na ně nedosáhli věřitelé. Tím podle policie věřitele připravil o 35 milionů.

A jak se dnes ukazuje, významnou roli v případu hrála právě změna sídla. Firma Via Chem se přesunula z Prahy do Českých Budějovic. Zdejší soudci pak podle detektivů rozhodovali v Sisákův prospěch.

V zákoně se má proto nově objevit, že úpadek se bude řešit v tom kraji, kde firma sídlila posledních šest měsíců. Tím má odpadnout stěhování narychlo před vyhlášením insolvence.

Jednou ze 14 obviněných v Sisákově kauze je i Vladimíra Jechová Vápeníková, insolvenční správkyně Via Chemu. Měla o uspokojování věřitelů rozhodovat nezávisle, ve skutečnosti však podle detektivů pracovala pro Sisáka.

Ministr Pelikán navrhuje, aby jeho úřad mohl správce trestat. Dnes by jejich činnost měly sledovat soudy, které na to ale nemají čas. A ministerstvo zase může dohlížet jen na drobnosti − například jestli mají správci v pořádku spisy. "Ale nemůžeme už kontrolovat, jestli například neprodávají majetek dlužníka pod cenou," popsal Pelikán.

Další opatření se týká obřích pohledávek, které se v některých insolvencích ná­hle zjevují, například v případě vagonky Legios, která dluží tři miliardy a jejímž případem prochází jméno Sisákova právníka Ivo Haly. Mezi věřitele se přihlásila firma ze Seychel s tím, že má u vagonky pohledávku-směnku na 550 milionů. A protože ve výboru, jenž rozhoduje o dalších krocích, má hlavní slovo největší věřitel, ovládla tato offshorová firma s nejasnými vlastníky celou insolvenci. Tedy i přístup k majetku podniku.

Napříště se ale bude zkoumat, jestli firma-věřitel má takovou pohledávku vůbec v účetnictví a zda ji zdanila. A bude také nutné prokázat, kdo za ní stojí. "Protože se pravidelně objevuje podezření, že za těmito pohledávkami jsou buď sami dlužníci, nebo jedna skupina věřitelů, která chce insolvenci ovládnout," řekl ministr Pelikán.

A poslední věc: dokumenty založené v insolvenčním rejstříku nově budou uloženy ve strojově čitelné podobě − teď jsou to jen naskenované papíry. Ministerstvo spravedlnosti vyvíjí speciální program, který bude umět rejstřík procházet a rozpoznávat v něm podezřelé události. A tyto poznatky předávat policistům. "Dnes se k těmto případům dostáváme až ve fázi zmaru. Není žádný majetek a aktéři jsou nedohledatelní," řekl Karel Jelínek, expert na tuto problematiku z Policejního prezidia.