Recenze: Divadlo Vosto5 připravilo zážitkovou sci-fi, ale ve vesmíru se poněkud ztratilo

Čtyři muži ve skafandrech za přihlížení stojícího publika prozkoumávají zakouřený sál pražského Divadla Archa jako neznámý prostor objevený na jiné planetě.

Zážitkové sci-fi drama Divadla Vosto5 v režii Jiřího Havelky nazvané Kolonizace, které mělo v pondělí premiéru, připomíná ze všeho nejvíc naivní rozhlasovou hru pro mládež nebo světelnou designovou show s prvky pouťové atrakce.

Diváci při vstupu do zcela vyprázdněného black boxu obdrží svítící náramek, sluchátka a instrukce k jejich použití. Ve tmě sálu světélkují kroužky na rukou publika a červené kontrolky zapnutých sluchátek. Slyšíme rozhovor velitele vesmírné lodi a jeho posádky. Text cituje žánrová klišé sci-fi.

V hlasech interpretů sice lze zaslechnout mírnou nadsázku, což diváka zanechává v sympatické nejistotě, nakolik je vše míněno vážně, ale i tak se prolog Kolonizace vleče, neboť k vytříbené hře na dobytí cizí planety má to, co publikum prožívá, dost daleko.

Když se čtyři chlapi ve skafandrech vybavených impozantní iluminací konečně vlomí na ochoz sálu, začínáme se z jejich rozhovoru − až do konce ho včetně zvukové kulisy zprostředkovávají ona sluchátka − dozvídat podrobnosti o prostoru, v němž se ocitli. A když dva průzkumníci sestoupí dolů mezi diváky, spouští se uvnitř imaginárního vesmírného "vejce" proces zrození života, jehož scénické detaily se nesluší prozrazovat, aby příštím návštěvníkům divadelního kosmického trenažéru alespoň trochu překvapení zbylo.

Divadlo Vosto5 připravilo zážitkovou scifi, ale ve vesmíru se poněkud ztratilo

Dalších 5
fotografií

Inscenace režiséra Jiřího Havelky často hledají v konkrétních divadelních situacích ty nejobecnější principy, na nichž stojí lidská existence, společnost nebo život jako takový.

Skrze divadelní obrazy režisér promýšlí vztahy člověka a vesmíru, inspiruje se fyzikou, biologií, sociologií nebo třeba počasím…

V inscenacích Dejvického divadla Černá díra nebo HaDivadla Indián v ohrožení zkoumal Havelka například teorii relativity, v Šílenství v Divadle Na zábradlí nejisté vnímání skutečnosti, ve Světě v ohrožení zase syndrom zhroucení včelstev.

Jako expert na paradoxní fungování lidského mozku vystupuje rovněž v aktuální televizní show Nejchytřejší Čech.

Problém představení Kolonizace je v tom, že neotvírá další z originálních havelkovských témat, ale spíš než na paradoxní a vtipné promýšlení "laboratoře na život" kdesi v kosmu se soustřeďuje na vizualitu inscenace, navození pocitů žáru, zimy, dýchatelné atmosféry či vláhy.

Příliš všeobecně zacházejí interpreti − Ondřej Bauer, Tomáš Jeřábek, Petr Prokop a Ondřej Cihlář, také s žánrovou nadsázkou a humorem. Nevyužitý zůstal potenciál světélkujícího publika jako spoluhráče. Průzkumníci při pozorování chemických procesů ve "vejci" totiž nepochopitelně ignorují diváky, kteří je nepřehlédnutelně obklopují v množství větším než malém.

Ještě že jsou tu alespoň nejrůznější světelné efekty, které vznikají v zakouřeném prostoru divadelního sálu.