Národní galerie slaví výročí, návštěvníkům nabídne pugét, čokoládu a polibek přes sklo

Na začátku dnešních oslav 220. výročí Národní galerie návštěvník vdechne vůni květin a na rozloučenou dostane polibek a čokoládu. Ale šéfkurátor Národní galerie Adam Budak by chtěl, aby divák odcházel nejen s plnou pusou, ale také hlavou.

"Muzea často vznikají z čísi štědrosti. Proto jsme oslavy ve středu začali filozofickou diskusí o štědrosti a na výstavě rozvíjíme, jak se štědrost vztahuje k přátelství, lásce, obdarování druhého a tomu, když je člověk sám obdarován," nastiňuje Budak myšlenky, které zpracovává hlavní výstava oslav nazvaná Velkorysost.

Budak vycházel z toho, že Národní galerie od svého vzniku v roce 1796 získávala umělecká díla díky velkorysosti mecenášů a institucí. Nynější přehlídkou v paláci Kinských si tak galerie vytvořila jakýsi "autoportrét". Kurátoři ze sbírek vybrali díla kýmsi věnovaná − a Budak se svým týmem představil nejen jejich mecenáše, ale také díla poskládal, aby tvořila souvislý celek. A logicky usiloval též o získání nových uměleckých výtvorů.

Například baltimorská sběratelka Joanne Goldová nyní Národní galerii věnovala artefakt dánsko-vietnamského umělce Danh Voa, jehož předměty aukční síň Sotheby’s draží za více než deset milionů korun. Danh Vo vloni zaplnil dánský pavilon na Benátském bienále, odkud pochází i jeho nynější dar do Prahy – kaligraficky ztvárněný dopis, který před svojí popravou v 19. století napsal francouzský misionář.

Protože v něm tvrdí, že "všichni jsme květinami", dílo v paláci Kinských doplňuje bílý pugét. Tento nejčastější lidský dar pro Národní galerii ve specifické podobě "navrhl" nizozemský umělec Willem de Rooij a kurátoři jej hodlají pravidelně obměňovat čerstvými „exponáty“ z pražských květinářství.

Velkorysost Národní galerie začíná čokoládou

Další 4
fotografie

Další dar do Prahy příznačně po Vánocích, tedy svátku obdarování, poslal průkopník amerického konceptuálního umění Joseph Kosuth − jde o skleněnou stěnu s citátem Ludwiga Wittgensteina: Je jen na tobě, co budeš považovat za dar. "Součástí toho díla je, že už zůstává tam, kde je vystaveno," vysvětluje Budak, proč tento předmět sám ztělesňuje velkorysost.

Kosuthovou stěnou vrcholí výstava v paláci Kinských, odkud se má návštěvník vydat do dalších budov Národní galerie. "Výstavou Velkorysost objímáme všechny své objekty," volí Budak to správné sloveso spojené s obdarováním, když popisuje takzvané intervence do stálých sbírek.

Například v Salmovském paláci se teď naproti portrétům Josefa Mánese ocitnou na polaroid zachycené tváře celebrit od Andyho Warhola, které Národní galerie rovněž získala darem.

Už při nástupu do funkce Adam Budak hovořil o nutnosti otevřít Národní galerii lidem. Přesně před rokem za tímto účelem proběhl první "opening" ve Veletržním paláci, tedy hromadná vernisáž s koncertem a performancemi.

"Dnešní opening pokračuje v otevírání budovy, nově zpřístupníme první schodiště vlevo u vchodu," popisuje Budak před páteční večerní slavností, které se osobně zúčastní také čínský umělec a disident Aj Wej-wej.

Vstupní halu Veletržního paláce čerstvě pokrývá z vinylových desek "vystříhaná" mozaika stříbrných, zlatých, bílých a černých pruhů, které vytvořil na britskou Turner Prize nominovaný výtvarník − a rovněž dýdžej dnešní afterparty − Jim Lambie.

U kasy návštěvník místo vstupenky obdrží tabulku čokolády, a aby tento dar oplatil, z celofánu má sám "zmuchlat" umělecké dílo.

Jde o performanci ve světě nejznámějšího slovenského umělce Romana Ondáka, který obdobně rozdával čokolády zaměstnancům oceláren v Japonsku. A pro změnu nejznámější český performer Jiří Kovanda dnes ve Veletržním paláci zopakuje akci z londýnské Tate Modern, když bude návštěvníky líbat přes sklo Malé dvorany.

Květiny, čokoláda, polibek − jako oslavenec si dnes spíš než Národní galerie bude připadat ten, kdo ji navštíví. Instituce touto štědrostí oplácí všem, kdo kdy byli štědří k ní.

A protože každý dar trochu zavazuje, jak vysvětluje k oslavám vydaný filozofický sborník, mělo by tím vzniknout i pouto do budoucnosti − aby se lidé do Národní galerie o to častěji vraceli.