Výstava v Praze se snaží ukázat, že vize režiséra Cronenberga přesahují nechutnost a obskurnost

Na zdi galerie v pražském Domě U Kamenného zvonu visí dopis od režiséra Martina Scorseseho: "Drahý Davide, viděl jsem Mouchu − hrozně se mi líbila. Hluboce mě to zasáhlo." Jde o jeden z více než 300 artefaktů, které od minulého pátku přibližují bizarní dílo kanadského filmaře Davida Cronenberga.

"Do určité míry je vaše vlastní tělo monstrum," říká režisér v dokumentu, který se promítá v poslední místnosti výstavy nazvané David Cronenberg: Evolution. Tato věta může poskytnout klíč k filmařovu dílu, jež vzešlo z hororu, ale nikdy se nedrželo čistého žánru.

Cronenberg vyobrazuje svět plný proměn a mutací, za jehož krvavými a násilnými obrazy lze najít vliv spisovatelů a myslitelů od Freuda, Becketta a Sartra až po halucinační prózy Williama S. Burroughse či J. G. Ballarda, jejichž knihy Cronenberg zfilmoval.

Snímek Moucha o proměně vědce v hmyzí monstrum je dokonalým příkladem rozpolcené povahy režisérovy tvorby, která se pohybuje na hranicích biologického a technologického světa, na hranicích lidskosti, kde krásné a odpudivé představuje dvě stránky jedné mince.

Moucha v extrémních detailech ukazuje proces mutace v obří hmyz, zároveň však do poslední chvíle nutí diváka, aby vedle zhnusení cítil i empatii. "Hmyz nemá politiku. Je velmi brutální. Nezná slitování. Nezná kompromisy. Hmyzu nelze věřit," říká protagonista filmu ve chvíli, kdy už není tak úplně člověkem, a dodává: "Rád bych se stal prvním hmyzím politikem."

Hmyzí politika

Dalších 17
fotografií

Výstava se do Cronenbergova světa "hmyzí politiky" snaží nahlédnout chronologicky. Filmy představuje krátkým popiskem, videoukázkou a dalšími materiály − od náčrtů rekvizit přes rozkreslení scén po kostýmy a předměty z natáčení. V případě Mouchy lze tak vedle modelu teleportačního zařízení ve skutečné velikosti vidět válec motoru Cronenbergovy motorky Ducati, jež vzezření stroje inspirovala, nebo makety mouchy z molitanu, štětin a kovu.

Fanoušci režisérova díla tu najdou spoustu zajímavostí − od nerealizovaných scénářů a dotazníků pro testovací publikum snímku Videodrom, které svorně vyjadřovalo zhnusení, přes sérii obskurních gynekologických nástrojů k vyšetření pacientek s abnormálními orgány z filmu Příliš dokonalá podoba. Nechybí ani funkční maketa pistole, která ve filmu eXistenZ místo kulek střílela zuby.

Putovní výstavní projekt, vzniklý u příležitosti torontského filmového festivalu, navazuje na snahu Galerie hl. m. Prahy propojit svět kinematografie a výtvarného umění. Předchozí přehlídka věnovaná režiséru Timu Burtonovi, kterou navštívilo přes 100 tisíc lidí, ovšem přinášela množství Burtonových původních děl. Burton je i výtvarníkem a návštěvníci Domu U Kamenného zvonu tehdy navzdory nepříliš koncepčnímu uspořádání výstavy mohli spatřit jeho vidění světa v nespočtu detailů.

Cronenberg uvažuje spíš literárně, metaforicky. Projekt tak ani nemá ambice být výtvarným počinem. Jde spíše o muzeální expozici, v níž lze obdivovat třeba sako a vestu Sigmunda Freuda, třídílný oblek C. G. Junga či krajkovou halenku jeho žačky Sabiny Spielreinové, tedy protagonistů dramatu Nebezpečná metoda.

Vystavené kostýmy, videoukázka a krátký popisek o psychoanalytické povaze celého Cronenbergova díla však jen stěží plně zprostředkují spojitost mezi tímto historickým dramatem o psychoanalýze z roku 2011 a freudovskou optikou Cronenbergova raného hororu Mláďata z roku 1979.

Expozice, věrná svému názvu, pohlíží na tři etapy filmařovy evoluce zaštítěné hesly Kdo je můj stvořitel? Kdo jsem já? Kdo jsme my? Sleduje posun od raných hororů, ukazujících oběti podivných experimentů, přes filmy, v nichž se protagonisté propadají do pokusů na sobě samých, až po snímky, které se týkají společnosti, rodiny či moci.

Zda výstava i laikům odhalí jedinečnost Cronenbergových vizí, které dalece přesahují nechutnost monster a obskurnost vystavených propriet, není jisté. Návštěvníci však mají možnost se "dovzdělat" ve speciálním kinosále, kde Cronenbergovy filmy běží. Jen škoda, že se například horor Mláďata promítá bez českých titulků.