Monstrprocesy nejsou samy o sobě komunistickým vynálezem. Podobné věci se děly už před rokem 1917, jenže bolševici je dotáhli k obludné dokonalosti. Vybraný muž či žena se dočkali exemplárního trestu poté, co byli obviněni z vykonstruovaných zločinů.

O údajné zločiny a jejich potrestání však komunistickým scenáristům ani tak nešlo, jakož ani o to, jestli se dotyčný ke všemu přiznal − zpravidla po mučení − nebo odolal jako Milada Horáková či jako Josef Toufar, jenž však na následky brutálních výslechů zemřel dřív, než s ním byl proces zahájen.

Jádro celé zrůdnosti bylo v tom, aby si každý ve společnosti řekl: tohle se může stát i mně, pokud si nedám pozor. Něco mi prostě přišijí a skončím bídně. Proto se raději ohnu a budu se dívat do země, mlčet, lhát. Pravým cílem monstrprocesů bylo především zlomit charakter všech těch, kteří se nacházeli mimo soudní síň. To uvnitř bylo jen děsivě inscenovaným, krutým divadlem.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se