Hra Luďka Mádla: Video ve fotbale, konec středověku

Do míče se bude kopat pořád stejně, ale fotbal bude jiný. Spravedlivější. Obrovská moc rozhodčích, chybujících ať s podlým úmyslem, nebo bez něj, se rozmělní. Zní to skoro jako pohádka, ale dost možná už na příštím mistrovství světa v Rusku v roce 2018 by se mohly zápasy rozhodovat za pomoci videa.

Technologie by pak už nehlídala jen brankovou čáru jako na posledním mundialu, ale technika by nově směla sudím pomoci i při posuzování oprávněnosti vyloučení nebo nařízení pokutového kopu. Satisfakce se tak po letech dočkal i největší český propagátor videa ve fotbale, bývalý rozhodčí Robert Henn. "Až mě překvapuje, jak to teď jde najednou všechno rychle," usmívá se.

Nové vedení světového fotbalu zatím povolilo jen testy, jisté však je, že dosud zabetonovaná cesta se už začíná uvolňovat. Fotbal vstoupí do nové éry − a bude to pro něj nejspíš mnohem větší změna než třeba pro film ve chvíli, kdy se v něm poprvé začalo mluvit a zpívat.

Připravený na skeptiky

"Video? Neexistuje! Fotbal je krásný ve své tradici a chyby rozhodčích k ní patří. Vždyť pak by se lidé po zápasech neměli vlastně ani o čem bavit." Vedení Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) po dlouhá léta stupidními tezemi čelilo dotěrným otázkám, proč fotbal na rozdíl od tenisu, ragby, ledního či pozemního hokeje i mnoha dalších sportů nové technologie při rozhodování sporných okamžiků odmítá.

Zejména Sepp Blatter, dlouholetý šéf FIFA, v tom ohledu připomínal Jorgeho z Burghosu, literární postavu fanatického slepého mnicha, který v Ecově románu Jméno růže neváhá pro setrvání lidstva v tmářském dogmatu roztočit i soukolí vražedných intrik. Jen proto, aby světlo světa nespatřila Aristotelova kniha ospravedlňující lidský smích, jež se neslučovala s Jorgeho přesvědčením, že smích jest nástrojem ďáblovým, neb Kristus se podle něj nesmál.

Zatímco kupříkladu Giordana Bruna za jeho myšlenky o nekonečnosti vesmíru, jemuž Země ani Slunce neslouží jako jeho střed, v únoru roku 1600 upálili, Robert Henn se uznání své pravdy dočkal ve zdraví. "Projekt videorozhodčího jsem prezentoval už v roce 2009, plnou podporu mi tenkrát projevil mimo jiné i Petr Čech. A dokonce jsme prostřednictvím Ivana Haška, tehdejšího předsedy české asociace, oslovili s naším projektem i pana Blattera," připomíná si Henn chvíle zklamání poté, co Blatter řekl: Ne.

Tak si svůj projekt zkoušel Henn alespoň "nanečisto". V první fázi oslovil firmu Elvia, jež dodávala kamerové systémy pro ruskou hokejovou soutěž KHL. "Sada 12 kamer by vyšla na 1,8 milionu korun. Navíc je přenosná, kluby by si ji mohly klidně půjčovat," podotýká Henn. "Ale časem jsem zjistil, že ani taková sada není zapotřebí. Bohatě postačí televizní kamery, které dnes na ligových zápasech máte tak jako tak."

Ve špičkových zahraničních ligách se používá až 30 kamer na zápas. V anglické Premier League či německé Bundeslize se tedy prakticky nestane, aby režisér nenašel dokonalý detailní záběr, který odhalí pravdu. "Ale na dobré posouzení situací stačí i 12 kamer, které se běžně používají na ligu v Česku, teoreticky by se podle mě dalo vystačit i se třemi kamerami," míní bývalý sudí Henn, který už léta spolupracuje na ligových přenosech, nejprve s televizí Nova, nyní s O2 Sport jako pravidlový expert.

Za ty roky, co propaguje video, si vypiloval odpovědi na všechny výhrady skeptiků.

1) Zkoumání videa bude zdržovat. "Za šest let, co systém s televizními kamerami testujeme, nám nikdy netrvalo déle než minutu najít záběr, který vše osvětlil. Střídání nebo stavění zdi většinou zabere víc času."