Recenze: Polský básník Dąbrowski vypaluje verše do čtenářovy sítnice

"Báseň je jako netopýr. Loví v noci. Vysílá signály, přijímá signály. Kdysi se mělo za to, že se živí lidskou krví. Když jsem byl malý, chodíval jsem po setmění na netopýry," píše ve své česky právě vydané sbírce Černý čtverec přední polský básník Tadeusz Dąbrowski. A vzápětí popisuje, jak do vzduchu vyhazoval kameny, aby lovící zvířata oklamal.

"Stávalo se, že když byl kámen větší, netopýr do něho vrazil a spadl na zem. Poezie dnes připomíná kámen, jindy cihlu," uzavírá verš a vyslovuje tak ústřední metaforu celé sbírky.

Černý čtverec je kniha plná cihel. Pravidelných geometrických útvarů. Silných momentů, k nimž se člověk nemůže přiblížit jinak než do nich narazit.

Ruský výtvarník Kazimir Malevič svým plátnem Černý čtverec na bílém pozadí kdysi vyslovil manifest abstraktního malířství. Dąbrowski se ve své variaci naopak snaží být co nejkonkrétnější: nasvěcuje svůj život a svou dobu silnými záblesky. Na vteřinu vypálí obraz do sítnice a pak jej stejně rychle nechá pohasnout.

Nebojí se velkých motivů a slov. Píše o lásce, víře, pravdě nebo smrti − a ustojí to. Nebojí se tyto věci nahlédnout i z jejich patetické, komické strany. Dovede být až sloganově úderný: "Před mýma očima se láska změnila v sex, sex v pornografii, pornografie v lásku. Mnohokrát, stále rychleji."

Většina jeho textů má výrazný čtvercový "půdorys", jako hned první báseň sbírky: čtyři separátní verše, čtyři obrazy jako postupně rýsované strany výsledného tvaru, dokončeného poslední větou, která celou báseň zmáčkne jako spoušť fotoaparátu: "Kdosi, kdo se náhle objeví a mizí / jako černý čtverec na černém pozadí."

Dąbrowski pracuje s takzvanou binární stavbou verše. Většinou vytyčí dva krajní body, mezi nimiž rozprostře určité energetické pole, jakési znepokojivé chvění.

Básně místy připomínají slovní úlohy, neklidem nakažené rovnice, jejichž logika je neprůstřelná a řešení čisté: "V prostoru mezi slovem jablko a pravdou jablka se odehrává jablko. Prostor mezi slovem smrt a pravdou smrti je největší. V něm se odehrává život. Mezi slovem pravda a pravdou se odehrává − smrt."

Je možné, že Dąbrowského kniha bude v českém literárním provozu viditelná asi jako ten černý čtverec na černém pozadí. Byla by velká škoda ji přehlédnout − takhle dobrá poezie se v Evropě objevuje jednou za dlouhé roky.