Pitím Coca-Coly pijeme ideologii

Můžete si to sami zkusit, soustřeďte se a představte si, že žijete ve středověku a že jediné nápoje, které znáte, jsou voda, mléko, víno a pivo. A pak si zkuste ochutnat třeba coca-colu. Její chuť je v tomto kontextu jiná, zvláštní, vlastně nepříjemná. Tímto pokusem totiž lze imitovat, jak asi chutná coca-cola bez svého současného ideologického komponentu. Cola nám totiž nechutná ani tak kvůli tomu, jak chutná, ale díky tomu, že pitím coly pijeme ideologii a ta jí de facto dodává chuť. Coca-cola se stala symbolem. Symbolem amerického uvažování, symbolem kapitalismu, Západu, svobody, mládí, svěžesti, životního optimismu, chladného ledu v létě s orosenou sklenicí, ale také konzumu.

A aby byl výčet úplný, coca-cola nese jako každý ideologický symbol zároveň výčitku. Tím se současná ideologie, víra naší doby, podobá struktuře náboženství a strukturám etiky − ty totiž s motivem zpětné, neutuchající výčitky velice silně a notně pracují. Pitím coly se prohřešujeme proti jedné z nejsvětějších svatyní uctívaných v naší době: zdraví a štíhlosti. Cola v sobě obsahuje i komponent výčitky. S konzumem tedy zároveň konzumujeme výčitku z konzumu.