V období po listopadu 1989 se Čechy a Morava mohly chlubit výrazně prozápadní orientací, liberálním pohledem na tržní hospodářství a pozitivním očekáváním do budoucna. Vyniká to ve srovnání postojů obyvatel ČR, Polska, Maďarska a zejména Slovenska. Veřejnost podlehla představě, že naše země je mezi středoevropskými státy v nejvýhodnější pozici, může se opřít o demokratické tradice a navázat na prosperitu první republiky.
Když jsme se v listopadu 1993 ptali na odhodlání usilovat o vstup do Evropského společenství, vyjádřilo s ním souhlas 85 procent obyvatel. Tehdy šlo o symbol naší západní příslušnosti. Po třech letech (1996) odhodlání usilovat o vstup do Evropské unie vyjádřilo 63 procent obyvatel. V referendu o vstupu do EU by podle vlastního vyjádření 73 procent lidí řeklo ano. V čem viděli občané příslib zlepšení? V průzkumech z let 1999 až 2001 to nejčastěji bylo v možnosti sehnat atraktivní zaměstnání a příležitosti studia mladých v zahraničí. Většina očekávala zlepšení i v oblastech jako stav životního prostředí, upevnění práva, zlepšení činnosti úřadů, finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu. Zhruba polovina si od vstupu do Evropské unie slibovala zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích většina lidí zlepšení po vstupu do EU neočekávala.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
