V den krajských voleb do Prahy přiletí spisovatel Palahniuk, ve sněmovně založí Klub rváčů

Bude to velmi symbolické. Americký spisovatel Chuck Palahniuk přiletí na podzim do Česka, aby ve zdejší Poslanecké sněmovně založil Klub rváčů.

Dvacet let poté, co vyšel Palahniukův stejnojmenný román, později zfilmovaný s herci Bradem Pittem a Edwardem Nortonem, autor poprvé navštíví Česko jako host Festivalu spisovatelů Praha. Během 7. až 13. října se představí na samostatném autorském čtení, v panelové diskusi v Senátu moderované ekonomem Tomášem Sedláčkem či během autogramiád.

"Založíme Klub rváčů v Poslanecké sněmovně," doufá americký básník a prezident festivalu Michael March, jenž o záštitu požádal místopředsedkyni sněmovny Jaroslavu Jermanovou z hnutí ANO.

Podle jejího asistenta Marka Rejmana je pravděpodobné, že festival záštitu obdrží a jedno autorské čtení pro veřejnost uspořádá přímo ve sněmovně.

Toto symbolické gesto by festivalu umožnilo hledat nový klíč k interpretaci Palahniukova nejslavnějšího románu, kolem kterého koncem 90. let vznikl fanouškovský kult a jehož filmové adaptace se na DVD prodalo přes 13 milionů kopií.

Mohl za to příběh o nespokojeném "koordinátorovi plošného stahování zboží z oběhu", typickém kancelářském zaměstnanci, který marně hledá smysl života ve společnosti řízené penězi a konzumem. Začne navštěvovat podpůrné skupiny pacientů umírajících například na rakovinu, aby se s nimi kolektivně vyplakal, později systematicky ničí vlastní kariéru a nakonec si s podobně frustrovanými mladými muži vybíjí vztek ilegálními rvačkami ve sklepeních barů. Vzpoura proti společnosti sílí, až Klub rváčů přeroste v soukromou armádu páchající teroristické činy.

Palahniukův román, jenž ale násilí v žádném případě neschvaluje, lze vykládat ve více rovinách − v jedné vypráví o osamělé "generaci mužů vychovaných ženami", které zklamali jejich otcové a nyní si při hledání životních autorit dokazují své mužství.

V širší rovině ale Palahniuk vystihl nespokojenost lidí, kteří svůj úspěch odvozují od nakumulovaných materiálních statků, aby zjistili, že úhledně zařízené byty vyplněné totožnými kusy nábytku jim přináší jen další nespokojenost.

K popularitě Palahniukova románu i následné filmové adaptace režiséra Davida Finchera přispěly právě scény vystihující tento pocit trefnou zkratkou. "Reklama je přiměla honit se a kupovat auta a šaty, které nepotřebují. Celé generace odváděly práci, kterou nenáviděly, jen aby si mohly koupit to, co vlastně nepotřebují," konstatuje například vypravěč knihy.

Jeho alter ego rebeluje proti společnosti tím, když jako promítač v kině vlepuje okénka z pornografických snímků do rodinných filmů. Jindy jako banketový číšník močí zámožným hostům do polévek nebo jim kýchá do salátů.

V doslovu ke Klubu rváčů, jejž před pár týdny v překladu Richarda Podaného znovu vydalo nakladatelství Odeon, spisovatel líčí, jak ho později zastavovali číšníci "prasící jídlo" podobným způsobem. "Margaret Thatcherová jedla moje semeno nejmíň pětkrát," prohlásil údajně jeden z nich v Londýně.

Americké deníky ale v uplynulé dekádě také psaly o tom, jak lidé inspirováni románem zakládají skutečné Kluby rváčů na univerzitách nebo v mormonských komunitách. "První pravidlo klubu rváčů je nemluvit o klubu rváčů," stojí ve slavné větě, kterou od té doby citovaly stovky knih, písní či seriálů.

Jiní čtenáři spisovateli zasílali fotky svých "usměvavých, domlácených obličejů" poté, co se stali členy podobných klubů. A ve stejné době, kdy jména románových postav sprejovali "grafiťáci" na zdi v Los Angeles, literární vědci na akademických konferencích rozebírali Palahniukovy teze o tom, že někdy je nutné rozbít sebe samého i celou společnost, aby ze sebe člověk dostal to nejlepší.

Není tedy divu, že byť od té doby Palahniuk vydal patnáct knih, stále ho provází především pověst bojovníka proti systému, společnosti, kapitalismu. Sám autor přitom o románu vždy hovořil jako o satiře a například zdůrazňoval milostnou linku příběhu.

Když se vloni ke Klubu rváčů vrátil a začal jeho pokračování vydávat jako komiks, který na podzim vyjde také česky, nechal hrdinu zestárnout a udělal z něj ještě nechápavějšího otce než toho, na nějž coby mladík sám nadával.

"Původní román byl kombinací všeho, co měl podle mě udělat můj otec, a toho, na co u svých otců nadávali mí přátelé," pravil Palahniuk, jehož hrdina je v komiksovém pokračování nyní stejně nenáviděný svým synem.

Palahniuk o tom bude hovořit na Festivalu spisovatelů Praha, jenž na bedra svých hostů záměrně klade všechnu tíhu současného světa a společnosti, aby je přiměl hledat odpovědi.

Téma letošního ročníku, jenž začne v den tuzemských krajských a senátních voleb a odehraje se měsíc předtím, než si Američané zvolí nového prezidenta, zní Zločin a trest. A prezident festivalu Michael March už teď hovoří o tom, že Američané "zbožňují trest a zvlášť rádi se nechávají trestat volbami".

Festival tak příznačně posune Palahniukův román do politické roviny v době, kdy lze debaty rozdělené české i americké společnosti o Miloši Zemanovi či Donaldu Trumpovi vykládat právě jako rebelii proti "otcovským postavám".

Násilí, nespokojenost se systémem, hledání autorit v životě i v politice, terorismus − zdá se, že Palahniukův román za dvacet let nezestárl.