Koše odložte v šatně, s flétnami běžte na pódium. Začal desátý International Shakuhachi Festival

Doslovem k festivalu Pražské jaro se o víkendu stane desátý ročník přehlídky International Shakuhachi Festival, který spojuje východní a západní hudbu. Interpreti hrající na tradiční japonskou flétnu šakuhači se v Praze přidají k symfonickým orchestrům.

"Když nám Pražské jaro nabídlo možnost uspořádat tento výjimečný koncert, přišlo nám to jako dobrá příležitost, jak českému publiku představit japonskou hudbu," vysvětluje Jakub Čížek, ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Ten v minulosti během jedenácti turné po Japonsku pro změnu představoval českou hudbu. Teď považuje za svoji povinnost, aby zase tuzemské diváky seznámil s hudbou cizí.

Rozhlasový orchestr bude v neděli na Nové scéně Národního divadla dirigovat Marko Ivanović. Na programu jsou tři symfonické skladby japonských autorů z 20. sto­le­tí včetně kompozice November Steps od Tórua Takemitsua. Ta vzbudila mimořádný ohlas, když ji roku 1967 ve světové premiéře uvedla Newyorská filharmonie.

V neděli ale zazní také novinka tuzemského propagátora hry na šakuhači Vlastislava Matouška, jednoho ze zakladatelů festivalu. Sólisté koncertu, Kumiko Shuto a Mitsuhashi Kifu, přiletí přímo z Japonska.

V prostoru bývalého pražského Kina 64 U Hradeb, které brzy čeká rekonstrukce, v pondělí zahraje tuzemský Orchestr Berg. Představí čtyři japonské skladby pro komorní orchestr včetně světové premiéry kompozice Čecha Tomáše Pálky pro šakuhači a orchestr. Ta využije mimo jiné tradičního japonského nástroje koto, s nímž už má těleso zkušenost − před pěti lety se na něj jedna z hráček Bergu musela naučit při provedení díla Schwarz auf Weiss skladatele Heinera Goebbelse.

Festival včera odpoledne začal průvodem z pražského paláce Kinských, kde se v sídle asijské sbírky Národní galerie koná doprovodná výstava, a došel až k HAMU na Malé Straně. Tam festival soustředí komorní a přednáškový program.

Účastníci průvodu měli na hlavách zvláštní koše se štěrbinami pro oči, což je u hráčů na šakuhači tradice − odkazuje k japonským potulným mnichům ze 17. a 18. století, kteří takto chodili po kraji a výměnou za milodary poskytovali hudební meditace. Z toho postupně vznikl dnešní repertoár pro šakuhači.

Šakuhači je zdánlivě prostá − v nejjednodušší formě jde o bambusovou flétnu s pěti tónovými otvory a trubicí, do níž hráči foukají. Přesto umí vyluzovat ohromující počet různě odstíněných tónů a zvuků. "V tomto ohledu je šakuhači velmi podobné lidskému hlasu," podotýká Christopher Yohmei Blasdel, americký hudebník, jenž patří k zakladatelům pražské přehlídky.

Zvuku šakuhači často využívali autoři moderní hudby − do svých děl jej zabudovali John Zorn, Henry Cowell, John Cage nebo Péter Eötvös. Díky nim mají festivaly jako ten pražský stále dostatečný přísun repertoáru.

"Kombinujeme šakuhači s elektronikou, akordeonem, perkusemi, smyčci a dalšími nástroji ze západní hudby. A po koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude následovat jazzová jam session," vypočítává filmař a ředitel festivalu Marek Matvija a dále upozorňuje třeba na akce, při nichž si hru na šakuhači může vyzkoušet i veřejnost.

Také pro dirigenta, jakým je hudební ředitel Orchestru Berg Peter Vrábel, šakuhači vždy nabízí něco nového. "V jistém ohledu si stále připadám jako posluchač," říká. "Partitury můžete číst velmi pozorně, ale u těchto nástrojů je zásadní mít osobní zkušenost," dodává.