Přijedou číst Španělé. Na literárním festivalu vystoupí surrealista a Kunderův obránce Arrabal

Slavného surrealistu Fernanda Arrabala a dále autory historických próz, detektivek či grafických románů představí letošní Měsíc autorského čtení.

Putovní literární festival, který poběží mezi 1. červencem až 4. srpnem, přiveze 31 španělských umělců. Jejich čtení proběhnou v brněnském Divadle Husa na provázku, v Absintovém klubu Les v centru Ostravy a dále v Košicích, polské Vratislavi a v ukrajinském Lvově.

Několik autorů má k Česku specifický vztah. Festival uspořádá například autorské čtení Ignacia Vidal-Folcha, který koncem 80. let působil v Československu jako zahraniční korespondent. Před třemi roky své vzpomínky zpracoval v románu nazvaném Brzy budeme šťastní.

Madridský rodák David Llorente pro změnu v Praze učí španělštinu, letos mu nakladatelství Argo v češtině vydá první román pojmenovaný Mám tě rád, protože mi dáváš najíst.

Prozaika Lluíse-Antona Baulenase zprostředkovaně znají návštěvníci karlovarského filmového festivalu, který před lety uvedl film Anita neztrácí čas, na jehož scénáři se spisovatel podílel.

Nejznámějším hostem Měsíce autorského čtení však bude Fernando Arrabal, jenž na festivalu vystoupí krátce před svými čtyřiaosmdesátými narozeninami.

Tento dramatik, básník a prozaik v 50. letech utekl před režimem generála Franka do Paříže, kde vedle Ionesca či Becketta patřil k protagonistům takzvaného absurdního divadla – přestože sám se vždy označoval za “spíš beznadějného než absurdního dramatika”, jak doteď opakuje v rozhovorech.

Krátce byl Arrabal členem pařížské surrealistické skupiny okolo André Bretona, později však s filmařem Alejandrem Jodorowským a malířem Rolandem Toporem odešli a založili své vlastní takzvané Panické hnutí.

Arrabalovy divadelní hry do češtiny už v 60. letech překládala Dilia, v prosinci 1969 Divadlo Na Zábradlí uvedlo jeho Architekta a císaře Asyrského. Inscenace s herci Janem Přeučilem a Oldřichem Vlachem, postavená na principu juda a pantomimy, byla první tuzemskou divadelní hrou, v níž se na pódiu objevil nahý herec.

Divadlo hru uvedlo zhruba padesátkrát, než ji kritika v komunistickém deníku Rudé právo označila za dekadentní. Následně byla inscenace stažena z repertoáru.

Ve světě je Arrabal vedle svých básní a próz nejznámější jako režisér filmu Ať žije smrt, jejž roku 1971 natočil podle své vlastní předlohy a který na festivalu v Cannes okouzlil Luise Buňuela či Pabla Picassa. Ten podle něj dokonce namaloval obraz. Arrabal měl dva roky nato úspěch i se snímkem Poběžím jako splašený kůň.

V druhé polovině 60. let byl autor při návštěvě Španělska uvězněn frankistickou policií a postaven před soud, na jeho obranu tehdy veřejně vystoupil například dramatik Samuel Beckett. Arrabal později generálu Frankovi napsal otevřený dopis obhajující svobodu slova.

Roku 2008 podobně publikoval báseň Obrana Kunderova, v níž českého autora žijícího v Paříži bránil proti kauze údajného udavačství zveřejněné časopisem Respekt.

Arrabala s Kunderou pojí dlouholeté přátelství – Kundera například do češtiny přeložil Arrabalovu báseň Klitoris. “Chápe umění jako hru. Svět se v okamžiku, kdy se ho dotýká, mění také ve hru. Přece jenom je toto století místem zakázaných her, pastí přichystanou na hráče,” napsal o Arrabalovi kdysi Kundera.

Letošní ročník festivalu Měsíc autorského čtení dále představí několik autorů spojených s komiksem. Katalánský prozaik Joan Manuel Soldevilla napsal mimo jiné knihu o Tintinovi, ilustrátor a spisovatel Alfonso Zapico kreslil komiksové stripy a proslul grafickým románem o životě Jamese Joyce.

Hostem festivalu bude též valencijský rodák Jordi Llobregat, jemuž vloni nakladatelství Host vydalo historickou detektivku odehrávající se během příprav Světové výstavy v Barceloně roku 1888.

Jednu z her dramatika Carlosa Be, dalšího z účastníků přehlídky, v minulosti inscenovalo pražské Divadlo Ungelt. A novinářce a spisovatele Rose Montero, která festival též navštíví, v češtině roku 2007 vyšla kniha esejů Tichý blázen. Autorka v ní rozebírá vztah spisovatelů k moci, slávě či ješitnosti a píše také o roli žen v literatuře.