Když se mimořádné nadání stane handicapem

Dlouhodobá a bohužel neúspěšná snaha odborníků, zejména psychologů a pedagogů, zařadit do českého vzdělávacího systému program pro péči o nadané děti zatím stále nepatří k prioritám ministerstva školství. V postkomunistické zemi se silnou sociální tradicí zřejmě převládá názor, že je potřeba víc podporovat rovnostářské myšlení než rozvoj lidských zdrojů v rámci ekonomické prosperity státu. Současně se však naše politická reprezentace nezdráhá přihlásit k evropské strategii vzdělávání, která vychází z přesvědčení, že by nikomu neměla být odepřena možnost rozvoje potenciálu na nejvyšší možnou míru. V českém prostředí jsme však tuto ideu omezili pouze na pomoc žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí a handicapovaným jedincům, u nichž je speciální péče i rudou optikou akceptovatelná a většinovou veřejností podporovaná. Na výchovu talentované mládeže se ale bohužel část populace dívá s předsudky o elitářství, aniž by si uvědomovala, že podpora mimořádného talentu může přispět ke zvýšení životní úrovně všech. "Právě zájem o studium nadaných pomohl kdysi rybářské vesnici vytvořit jednu z nejúspěšnějších ekonomik světa - Singapur. A v USA si zase poté, co Sověti vypustili Sputnik, uvědomili, že v konkurenčním boji bez geniálních nápadů neobstojí, a začaly se zde budovat školy, kde byly plně rozvíjeny intelektové schopnosti výjimečně nadaných dětí," dodává psycholožka Eva Vondráková.