Knižní tipy: Jak prosté, milý Watsone. V revíru nám řádí pokračovatelé

Když je vrah zrůda, a k tomu tak dnešní
Lyndsay Fayeová: Prach a stín − Zpráva dr. Watsona o vraždách Jacka Rozparovače
2016, Paseka, přeložil Michal Prokop, 328 stran, 299 korun

Ve více než tisícovce "apokryfů", rozvíjejících postavu Sherlocka Holmese od sira A. C. Doyla k obrazu svému, je záhada kolem Jacka Rozparovače zdaleka nejoblíbenějším námětem pokračovatelů. Američanka Fayeová si tedy ještě coby novicka v oboru detektivky mohla dloubnout do konspiračních teorií, které nitky případu splétaly až k vilným pánům ode dvora. Poté si s čistou hlavou prošla dostupné studie i indicie a pachatele nalézá v osobě neméně zrůdné. K tomu vyšle pátračům na pomoc spolupracovnici přímo z terénu vykřičené londýnské čtvrti a vše okoření omšelým trikem, že vrahem by mohl být i Holmes, zatímco maniak dál podřezává s potěšením, jemuž se vyrovná jen následné porcování trofejí. Přičteme-li sílu genderu, ponurost skandinávské krimi a neblahý vliv médií, opět se potvrzuje, že vzdor usilovnému napodobování vypovídá každá nová holmesiáda spíš o duchu své doby.

Kolem horké kaše v mrtvolném bahně
Robert Ryan: Krajinou mrtvých mužů − První případ doktora Watsona
2015, Plus, přeložila Kateřina Kovářová, 456 stran, 399 korun

Jak víme od Doyla, rok 1914 je odloučil. Poradí si však Watson sám bez Sherlocka, s nímž se rozhádal kvůli návratu do služby na frontě? Třeba ano, třeba úplně ne. Ve flanderských zákopech první světové války, kde svět zešílel a masakruje lidi yperitem, podniká sedmdesátiletý lékař v hodnosti majora zdánlivě marnou misi: v lazaretech provádí transfuze a přitom se pídí po vrahovi, který vyrývá do těl spolubojovníků zářezy jako na futro. V té hrůze nemůže Watson zůstat statistou odsouzeným do role vypravěče, na němž lze díky Holmesovu bystrozraku demonstrovat průměrnost uvažování, nýbrž se chtě nechtě zdokonalí v dedukcích. A když Robert Ryan vloží mezi vějičky žánru i pár snobáren ze zázemí, vznikne zásluhou britského umění přešlapovat kolem horké kaše působivá sociální retrostudie o tom, jak moc se tenkrát změnil svět i zdravotní sestry v něm.

Zapomeň na Baker Street a začni na housle hrát…
Ilja Hurník: Symfonie s úderem kotlů
2016, Radioservis, účinkují Josef Kemr, Svatopluk Beneš a další, 60 minut, 229 korun

České pokusy o holmesovské dovětky měly vůči světovým hrátkám na tomto poli vždy co dohánět, což souvisí s naším sebestředným zápecnictvím za železnou oponou. Povídky skladatele Ilji Hurníka mezi nimi vyčnívaly tím, že zavlékaly Sherlockovo pátrání do říše hudby, kde génius pokaždé nedominoval. Potvrzuje to Holmesův nezdar v roli houslisty, který s provinčním orchestrem pohostinsky nacvičuje Haydnovu symfonii, a ouha − z tympánu vyloví mrtvolu hysterického dirigenta! Audioverze Hurníkovy taškařice osvěží sarkastickým využitím voice-bandu jako ve hrách E. F. Buriana, kdežto bonusový přílepek z rozhlasového archivu dnes vyzní jen jako protidrogová agitka pro sběratele kuriozit. Jedna z drobniček Rudolfa Čechury, odvysílaných v éteru před čtyřiceti lety v rámci naučného týdeníku Meteor, totiž zůstala na úrovni tehdejších dětských komiksů s detektivem Štikou.