Cestu Sáblíkové ať zaplatí bafuňáři

Součástí definice Česka je sdílený pocit: jsme šikovní, ba nejlepší, leč svět je proti nám, hází nám klacky pod nohy, takže se naše výjimečnost nemůže plně projevit. Kdo tenhle pocit nesdílí, není Čech. Dá se proto očekávat, že se nyní Česko kolektivně dojme nad osudem Martiny Sáblíkové, která nedostala šanci startovat v olympijské cyklistické časovce. Oj, ta nepřátelská cyklistická federace! Oj, ti perfidní sportovní arbitři!

Jenže s chladnou hlavou, bez obrozeneckého patosu, musíme konstatovat: to, že Sáblíková v Riu nepojede, je úplně v pořádku. Nominační kritéria byla jasná, a pokud si je nikdo z české cyklistické federace ani z týmu Martiny Sáblíkové nedokázal pořádně přečíst, nemohou za to žádné nepřátelské síly, ale jen a jen oni sami. Je smutné, že na to doplácí skvělá sportovkyně, jedna z mála osobností světového sportu, které dokážou dosahovat špičkové výkonnosti v zimě i v létě. Neuvěřitelný příběh ženy, která dokázala ze zamrzlého rybníka vystoupat na nejvyšší stupně světového rychlobruslení, mohl dostat v Riu fantastickou pointu skrze úspěch v olympijské cyklistické časovce. Kdyby se Hollywood nepřihlásil o tohle, tak už o nic. Něco takového nedokázal ani legendární bruslařsko-cyklistický obojživelník Eric Heiden. Takže škoda, škoda, škoda. Škoda pro Sáblíkovou, škoda pro fanoušky, škoda pro Česko.