Chytré popelnice pomáhají třídit odpad. Ostravská firma vsadila na technologii z bezkontaktních karet

Napěchovaná popelnice čeká před domem, ale ani potom, co se její majitel vrátí z práce, není prázdná. Popeláři na ni zapomněli nebo ji přehlédli. To se ale "chytrým" popelnicím stát nemůže. Jsou součástí systému, který přehledně eviduje jejich vyvážení.

S jedním takovým řešením přišla ostravská společnost Gaben. Díky její evidenci se nejen snížil počet reklamací na svoz odpadu, ale i zvýšily tržby − a to proto, že se omezila možnost vyvézt neevidovaný kontejner.

Na "chytrou" popelnici se lepí etiketa, která obsahuje takzvaný RFID (radiofrekvenční identifikace) tag neboli čip. Ten slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost.

"Každý zná bezkontaktní platební kartu, kterou přiložíte k platebnímu terminálu u pokladny. Ten si načte informace z čipu a provede platbu. Podobně můžete takový čip umístit na popelnici, na popelářský vůz pak umístíte čtecí zařízení, které během vysypávání obsahu načte číslo oné popelnice. Můžete k tomu přidat i GPS polohu, aby systém věděl, kde jste tu konkrétní popelnici vysypal. No a když k tomu na to auto připojíte i váhu, pak máte dostatek informací, abyste zjistili, kdo, kde a kolik kilogramů odpadů vyprodukoval," vysvětluje výkonný ředitel společnosti Gaben Jakub Unucka.

Inovacím ve firmách Moravskoslezského kraje se věnuje i pondělní příloha HN Zelený byznys

Neviditelné spojení

Čárové kódy fungují, jen když nic nebrání výhledu mezi kódem a jeho snímačem. RFID technologie však pracuje na principu identifikace objektu pomocí elektromagnetických vln na vyčleněné radiové frekvenci, etikety tak zvládne zařízení přečíst, i když nejsou přímo viditelné. Informace, které čip obsahuje, lze navíc i aktualizovat a dále doplňovat. Kromě toho jsou současná čtecí zařízení schopná vstřebat najednou až několik set "tagů" za minutu.

Patent na tuto inovaci získal již v roce 1983 vynálezce Charles Walton. V současné době se tyto čipy nasazují v takřka nekonečné řadě oblastí. Velké uplatnění našly kromě bezhotovostních plateb například během uskladňování zboží či při identifikaci osob u vstupů do budov.

V Česku umí speciální etikety vyrobit pouze společnost Gaben. Od roku 2011 na to navíc používá speciální výrobní linku, která není příliš často k vidění ani v jiných evropských zemích. Chytrý štítek vzniká skrze laserový paprsek. Ten nejprve vysekává z nekonečné papírové role tvary nálepek a pak do nich stroj uloží zmíněný čip. Maximální rychlost linky odpovídá počtu 200 milionů vyrobených etiket za rok.

Etiketu nalepili náhodou

Gaben se však nejprve věnoval výrobě identifikátorů s jiným než "špinavým" využitím. Na myšlenku, že by se skrze čipy dal evidovat i svoz odpadu, přišla firma náhodou, když její zaměstnanci jeden čip bezmyšlenkovitě nalepili na odpadkový koš. V tu chvíli se podle ředitele společnosti Unucky zrodil i nápad na další uplatnění technologie. V roce 2012 tak začali etikety lepit i na popelnice. Správné provedení, umístění a čtení ladili skoro tři roky. Prvním testovacím městem byl moravský Mikulov. Dnes už ale chytré vyprazdňování popelnic zavedla i další města jako třeba Třinec, Kladno či Znojmo.

Největším zádrhelem při zavádění technologie byli psi, kteří si na kontejnerech značkují své teritorium. Čipy se totiž umísťují přesně v té samé výšce. Ač to zní poněkud úsměvně, v kombinaci s vodou jde o neuvěřitelně agresivní prostředí, kde standardní lepidla a nýty selhávají. "Dlouho jsme také ladili systém tak, aby skutečně četl jen popelnice, které jsou právě vysypávány. Občas dochází i k odrazům od kovových stěn a načítají se také poblíž stojící popelnice," objasňuje Unucka a dodává, že systém stále zlepšují s kaž­dou novou instalací.

Kdo třídí, ušetří

Náklady na čtecí systém na autě činí zhruba 150 tisíc korun, cena čipů na popelnici se pohybuje podle provedení v desítkách korun. Přestože jde o poměrně nákladnou investici, vyplatí se, je přesvědčen Unucky. "Chytré technologie nám umožní to, aby občan platil jen za tolik kilogramů odpadků, které skutečně vyprodukoval a které je nutné skládkovat," tvrdí. Domnívá se také, že identifikace popelnic výrazně motivuje lidi ke třídění. "V mnohých domácnostech prakticky nemají směsný odpad, všechno vytřídí do separovaných nádob. To lze na platbě za svoz odpadu poznat. A hlavně je to obrana před výrazným zdražením, které začne již příští rok," míní ředitel Gabenu.

S kontejnerovými štítky využití bezkontaktních čipů ve svozovém hospodářství podle Unucky teprve začíná: "Popelnice si samy mohou volat popelářské auto, případně budou hlásit, že do nich někdo dal něco, co do nich nepatří."