Ponk je už skoro archaické slovo spojené s ruční prací. Když ale stejnojmenné brněnské hudební trio ve složení cimbál, housle a kontrabas předminulý víkend vystoupilo na prestižním veletrhu world music Womex ve španělském Santiagu de Compostela, podle manažerky Anny Mašátové tam jeho název vyvolal jinou asociaci − s punkovou hudbou.

Tři roky existující Ponk má teď díky Womexu, kam ho vybrala festivalová porota "sedmi samurajů" jako jedinou kapelu ze střední Evropy, příležitost prosadit se v zahraničí.

Na Womex přijíždějí tisíce pořadatelů koncertů a festivalů i hudebních novinářů z celého světa obhlížet budoucí "koně" globálních pódií.

Už cestou do Compostely zahrál Ponk ve Švýcarsku své první vystoupení na Západě. Tento pátek kapelu čeká koncert v Drážďanech, který ještě s účastí na Womexu nesouvisí.

Podle dlouholetého promotéra koncertů world music Dušana Svíby, který se kapele stará o zahraniční angažmá, se pozvání na Womex naplno projeví až příští léto nebo za dva tři roky.

"Zájem médií a promotérů na Womexu nás překvapil, poetika Ponku zjevně velmi silně rezonuje ve Skandinávii a Kanadě, ale přišli za námi i pořadatelé a novináři například z Itálie, Belgie, Slovinska, USA a Austrálie," přibližuje zájem Svíba.

Ponk je po duu Tara Fuki a skupině Clarinet Factory teprve třetí kapelou z Česka, která byla na Womex v jeho dvaadvacetileté historii pozvána.

Akustické trio, které říká, že hraje "postfolklor" a stejně tak nazvalo svou debutovou desku, jež letos získala cenu Anděl v kategorii world music, svým způsobem "ponk s punkem" propojilo. Jeho adaptace moravské i slovenské lidové hudby jsou instrumentálně úsporné a vyznačují se důraznými "rockovými" riffy.

Ústřední nástroj tria, cimbál, pak skutečně připomíná pracovní stůl, do něhož Eduard Tomaštík často tluče paličkami jako kladívky. Jeho cimbál tak rytmickými vzorci nahradí i bicí nástroj.

Obvyklý emotivní přístup interpretace lidové hudby zpěvák Michal Krystýnek potlačuje střízlivým projevem. Zvuk tria proto může působit chladně, ve skutečnosti je ale spíš "cool".

Napětí z nenaplněných, či spíš nepřepálených emocí známého lidového repertoáru, čehosi zahaleného ve spodním proudu crossoverové hudby, tak může nakonec posluchače pozitivně dráždit a paradoxně až dojímat.

Sál, kde se Ponk na Womexu představil, byl podle promotéra Svíby plný. "Už během koncertu za námi přišlo i několik pořadatelů opravdu vynikajících a známých festivalů, například FMM Sines v Portugalsku, Sunfestu v kanadském Ontariu nebo italského Ariano Folk Festivalu, a nešetřili chválou," říká Svíba.

A podle manažerky Mašátové hned po vystoupení vznikly rozhovory s britskými či švédskými novináři. "Důležité jsou i ohlasy na sociálních sítích, kterých se ,urodilo' značné množství," dodává manažerka.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist