Knižní tipy: Sherlock Holmes po alpské smrti, finský komiks a Polda a Olda

Záhada soukromí rodiny Holmesovy
Luc Brunschwig: Holmes (1854 - 1891?), svazek III a IV
2016, Meander, přeložil Richard Podaný, ilustroval Cristophe "Cecil" Coronas, 128 stran, 398 korun

Otázka, co se dělo s detektivem Sherlockem Holmesem po údajné alpské smrti 4. května 1891 do jeho nenadálého vynoření o 35 měsíců později, tvoří evergreen holmesologického bádání od chvíle, kdy za jeho stvořitelem A. C. Doylem zaklaplo víko rakve.

Další dvě alba grafického románu francouzské dvojice tak jako všechny předešlé texty nepohrdly indiciemi, jimiž do záhady "Velké prodlevy" přispěly prameny i sekundární literatura, a ryjí do poměrů v domácnosti rodičů nejslavnějšího vysoce funkčního sociopata.

Rozmáchlý a podle dějových linií barevně odlišený komiks, jehož precizní ztvárnění skládá poklonu viktoriánskému kreslíři Sidneymu Pagetovi, zabíhá až do časů krymské války. Už z minula od Brunschwiga s Cecilem víme, že zloduch Moriarty byl jen přelud, a prozatím Watson a jeho věrní vypátrají, že mamá Holmesová vystupovala jako přesvědčená feministka.

Širokoúhlé psycho ze sojčí perspektivy
Lauri a Jaako Ahonenovi: Sojčák
2016, Argo, přeložil Richard Klíčník, ilustroval autor, 128 stran, 298 korun

Skandinávskou úzkost a zoufalou touhu po světle přetavil finský komiks nominovaný na loňskou Eisnerovu cenu do dumky, pro kterou je kafkárna spíš zbožným přáním autora reklamní anotace.

Sojčák není tvorem společenským na rozdíl od Kafkových zmasakrovaných mladíků, jelikož se Zlu podvoluje ochotně. Mladičký jedináček ze sojčího rodu obývajícího zchátralé panské sídlo, nápadně připomínající Hitchcockovo Psycho, má nesmlouvavou Matku, ale postrádá sebeuvědomění.

Ponuré výjevy a lomené barvy Lauri a Jaaka Ahonenových nutí pozorovatele jeho zamlklého bytí prodlévat v šeru u záběrů na liduprázdné komnaty, kde hrají roli detaily a refrény, vždy však strach porcovaný do rozměrů dnešní plazmové obrazovky. Širokoúhlý strach, který nejistě otevřeným koncem prozrazuje, že tápe podobně jako doba samotářů, před níž by tak rád varoval.

Všehoschopné kuře z báječných let pod psa
Petr Chvojka: Polda a Olda − I. Kreslené příběhy z let 1974−1981
2016, Albatros, ilustroval Jaroslav Malák, 176 stran, 249 korun

Úvodní díl trojsvazkového kompletu shrnuje prvních osm let nejrozsáhlejšího − a nejzdařilejšího − seriálu, jaký kdy v sešitech legendárního Čtyřlístku následoval po příhodách titulní čtveřice.

Školák Olda a jeho chráněnec Leopold, domácí rarášek obvykle převtělený v černé kuře, čechrají nudnou pseudomodernost normalizační éry kouzelnými výboji. Díky libretu Petra Chvojky i zásluhou kreseb Jaroslava Maláka (1928−2012), jenž do stojatých vod českého komiksu oněch dob vnesl dynamiku, se tahle nostalgická "srdcovka" naštěstí příliš nezabývá schůzkami pionýrů. Místo nich pod svícnem poloslepých cenzorů představila mámy jako láskyplné sexbomby bez "pušapek", táty jako uznale dědkovaté fotry a děti všeho druhu jako činorodé bytůstky, které bez přílišného dozoru příznačného pro ona báječná léta pod psa tropí alotria, a přece dospějí k dobru nenásilně.