Slepí a neslyšící v Microsoftu: lepší programy pro všechny. Přístupnější software pomůže v budoucnu i seniorům

Saqib Sheikh ztratil zrak, když mu bylo sedm let. V britské škole pro nevidomé se seznámil s mluvícími počítači, a tak začal jeho zájem o technologie, které lidem se zrakovým postižením usnadňují život.

Dnes Sheikh pracuje už deset let ve společnosti Microsoft jako softwarový inženýr. Největší softwarová firma na světě využívá jeho zkušeností k tomu, aby zdokonalovala aplikace označované jako kognitivní služby − počítače se pomocí umělé inteligence učí rozumět mluvené řeči nebo rozpoznávat obrázky, situace a obličeje.

Sheikh stál u zrodu softwaru pro speciální brýle a mobily pro nevidomé, který otevírá zcela netušené možnosti toho, jak mohou technologie těmto lidem pomáhat.

Aplikace v brýlích se ovládá pohybem ruky nebo hlasem a umí slepci například říci, že kolem jede mladík na skateboardu. Nebo svému uživateli nahlásí, že u stolku před ním sedí čtyřicetiletý muž s vousy, s překvapeným výrazem ve tváři.

V mobilním telefonu zase třeba umí dát instrukce, aby uživatel správně vyfotil jídelní lístek v restauraci, a pak si nabídku přečte.

Aby všichni dokázali víc

Myšlenka využít zkušenosti lidí s tělesným postižením pro vývoj softwaru se dostala mezi priority po příchodu Satyi Nadelly, manažera narozeného v Indii, do čela firmy před třemi lety. Zapadala do způsobu myšlení nového generálního ředitele a spojila se dobře s jeho vizí: úkolem Microsoftu je vytvářet software a technologie, které "umožní každému člověku a každé organizaci na světě dokázat víc".

Aby se takový úkol mohl stát realitou, začal Nadellův manažerský tým klást zvláštní důraz na pojem, který v českém firemním prostředí ještě nemá patřičný ekvivalent: accessibility − přístupnost. Pozvat do vývoje programů Microsoftu desítky lidí s tělesným a jiným postižením podle Nadelly pomůže udělat programy přístupnější pro miliony různých uživatelů po celé planetě (Microsoft nezveřejňuje údaj, kolik takových lidí zaměstnává).

"Tím Satya Nadella úplně změnil způsob toho, jak nad designem programů přemýšlíme," popisuje změnu Aleš Holeček, viceprezident vývoje pro Office a nejvýše postavený Čech v korporátní struktuře Microsoftu. "Najednou máte spolupracovníka, který nevidí a říká: Mohl bys mi pomoci, já si s tím nevím rady. Jste v situaci, kdy s tím opravdu můžete něco udělat. To mění kulturu celé firmy."

Microsoft pro politiku přístupnosti dokonce zřídil zvláštní manažerskou funkci. Tuto roli (chief accessibility officer) zastává neslyšící Jenny Lay-Flurrieová, jejíž dvacetičlenný tým koordinuje projekty na podporu začleňování lidí s postižením do chodu firmy a pomáhá inkluzivní politiku prosazovat.

Lay-Flurrieová se stará i o to, aby se tato politika stala trvalou součástí firemní kultury.

Až budou dnešní uživatelé seniory

Holeček i Lay-Flurrieová říkají, že zohlednění potřeb lidí s poruchami zraku nebo sluchu při vývoji softwaru je ve výsledku dobré nejen pro handicapované, ale i pro většinové uživatele. Možnost ovládat mobil nebo počítač hlasem ocení třeba člověk, který řídí auto a potřebuje nadiktovat textovou zprávu.

Do přirozenějšího ovládání počítačů a mobilů Microsoft také tlačí konkurence, nové aplikace a zejména Google a Amazon.

Na přístupnějším softwaru budou čím dál více závislé i generace současných uživatelů, kteří se budou postupně dostávat do věku seniorů. "Nechci vás strašit chmurnými představami, ale nakonec bude v kategorii nad šedesát pět let jeden člověk z pěti muset řešit problém, který mám já − ztrátu sluchu," říká Lay-Flurrieová. "Proto je potřeba pořád myslet na to, jak navrhovat software pro někoho, kdo není stejný jako vy."

Microsoft se neomezuje jen na začleňování lidí s fyzickým postižením. Inkluzivní programy firmy se od loňského roku týkají i lidí s neuroporuchami, například s autismem. Tady spolupracuje Microsoft i s firmami, jako jsou EY a SAP.

Příběh Saqiba Sheikha (anglicky):

Microsoft Cognitive Services: Introducing the Seeing AI project