Případ Davida Ratha můžeme směle nazvat karambolem spravedlnosti. Důkazy, že on a jeho skupina brali úplatky, asi nemohly být přesvědčivější. Byl chycen při činu − se sedmi miliony korun v krabici od vína. Spolupracující obviněná do detailu popsala, jak skupina fungovala. Odposlechy dodaly všechny další potřebné informace. Přesto se teď po pěti letech případ vrací na začátek. Pravomocný verdikt můžeme očekávat někdy kolem roku 2020. A kdo ví, jestli nakonec nebude znít "osvobozen pro nedostatek důkazů". Právo funguje. Ale co spravedlnost?

Verdikt vrchního soudu, podle kterého byly odposlechy v kauze Rath nezákonné, a tudíž se proces musí odehrát od začátku bez nich, lze částečně pochopit. V Česku se skutečně odposlechy nasazují extenzivně, soudy je často schvalují automaticky, aniž by posoudily jejich relevanci. Před zneužíváním odposlechů bychom měli být co nejvíce chráněni a vrchní soud to dal skrze svůj verdikt silně najevo. Jenže na druhou stranu: V kauze Rath nešlo o nasazení odposlechů ve stylu: "Napíchněte ho, třeba se prokecne." Podezření, že si Rath a spol. udělali ze středních Čech privátní finanční vyvařovnu, bylo důvodné. O žádnou policejní šikanu či zneužití odposlechů tady nešlo. Vrchní soud nerozhodoval meritorně, předvedl spíš, kam až může zajít právní formalismus.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se