Hiphopeři Run the Jewels vydali rapové album výbušné jako Molotovův koktejl

Svou třetí desku vydalo americké hiphopové duo Run the Jewels nečekaně na Štědrý den. Její ozvěna symbolicky narušila jakoukoliv snahu o příměří nebo novoroční smíření.

Nahrávka plná futuristických beatů, basů té nejhlubší šarže, emotivních melodií i adresných rýmů účtuje s nevábnými okolnostmi loňského roku: tématy jsou moc, politika, rasismus. Jako by v letopočtu bylo o nějaké tři dekády méně. Run the Jewels evokují rapové kapely z dob, kdy byla hudba obecně a hip hop konkrétně žánrem angažovaným v sociálních i politických otázkách mnohem víc než přehlídkou sama sebe, majetku, žen a oblečení.

Byť je raperům z Run the Jewels přes čtyřicet, El-P a Killer Mike neobalují své nahrávky retrem. Živí je sice mízou vytékající z kořenů rapové hudby, ale zároveň hledí do budoucnosti.

I když Run The Jewels zvukově vlastně jen pokračují v trendu svých předchozích nahrávek, produkční stránka nového alba strhává komplexností, skladby mají silný vnitřní vývoj, vybroušenou stavbu i dopad už jen tím, jak znějí samy o sobě.

Pokud bylo první album dua Run the Jewels nezávazným experimentem, ve kterém se potkaly dvě osobnosti americké rapové scény víceméně pro zábavu, druhá deska už vyjadřovala jejich protest. Aktuální album je pak přímým voláním dvojice po nepokojích: "Oba jsme zaslechli, jak se blíží stejný zvuk / A ten zněl jako válka." Deska má v sobě výbušnost Molotovova koktejlu, jenž ostatně několikrát exploduje v textech.

Run the Jewels znovu potvrzují, že silné nahrávky v jejich žánru vznikají s jasnou vidinou nepřítele, z něhož jde strach. Témata jejich tvorby jsou přirozeně velmi americká a tím, kdo dvojici, která patřila mezi hlasité příznivce demokratického kandidáta na prezidenta Bernieho Sanderse, dohání k verbální ofenzivě, je v jasné narážce muž "se špatným tupé a nasprejovaným opálením".

Přesto je výsledkem nahrávka s přesahem. Má v sobě stejné poselství "nesmířit se s tím, co je", jakou mívaly ty nejslavnější písně napříč žánry od folku po rock. U Run the Jewels nejde jen o namachrované chvástání a poměřování svalů. "Vzpoura je jazykem neslyšených," samplují projev o jiné Americe od Martina Luthera Kinga Jr. ve skladbě Thieves! (Screamed the Ghost). Ta je díky vokálu Tunde Adebimpeho, zpěváka brooklynské indie kapely TV On The Radio, na albu jednou z nejpůsobivějších a ve svém zdánlivém klidu i nejvíce znepokojivých.

Nejlepší návod k nové desce Run the Jewels ale nakonec dává závěrečná skladba A Report to the Shareholders / Kill Your Masters, v níž rapeři shrnují, jak se z nich stali "gladiátoři proti všem Caesarům", kteří jsou připraveni složit soundtrack k přicházející apokalypse.

Krátce poté, co vzkážou, že zvolit menší zlo stále znamená ďáblovo vítězí, se za mikrofonem ozve hlas odpůrce rasismu Zacka de la Rochy z crossoverové kapely Rage Against the Machine, a zasadí tak tvorbu Run the Jewels do hudebního i politického kontextu. Hysterické a přepjaté? Možná, ale rozhodně zatraceně působivé.