Souhlasím s Trumpem, Evropa musí dávat na obranu víc. A platí to i pro Česko, říká generál Pavel

Znamená příchod Donalda Trumpa do Bílého domu začátek konce NATO?

Nový americký prezident označil Severoatlantickou alianci za zastaralou, a navíc oznámil, že se evropské státy musí o svoji bezpečnost začít starat samy a nespoléhat jen na Spojené státy.

Předseda Vojenského výboru NATO, armádní generál Petr Pavel, si prohlášení nejvyššího představitele USA vysvětluje jako volání po větší efektivitě a modernizaci, navíc souhlasí s tím, že Evropané by měli na obranu dávat víc peněz než nyní.

Česko podle něj nastoupilo na cestu, ke které se alianční země zavázaly. Musí ale přidat ve financování obrany i v modernizaci ozbrojených sil a jejich schopností. Sám Pavel bude Česko ve vedení Vojenského výboru NATO zastupovat do příštího roku, kdy mu končí tříleté funkční období.

HN: Jak znějí předsedovi Vojenského výboru NATO Trumpova slova o zastaralosti aliance?

Zmíněná slova už média mnohokrát citovala, stejně jako spojení, že je aliance zastaralá. Musíme to ale chápat v kontextu. Donald Trump neužívá politicky korektní jazyk a říká věci drsně a natvrdo, jak je bezprostředně vnímá. Důležité je porozumět jeho chápání aliance a její role. Tuto možnost jsme zatím neměli.

V Trumpově komunikaci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ale zřetelně zaznělo, že nový šéf Bílého domu bere alianci jako stabilní pilíř euroatlantické bezpečnosti a že termínem "zastaralá" nezpochybňuje její další existenci.

Evropa musí dát na obranu víc, to platí i pro Česko

Dalších 7
fotografií

HN: Co tedy mohl mít na mysli?

Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu.

HN: Už dřív jste také kritizoval nízké výdaje na obranu. V tom vám může být Trump blízký, ne?

Tenhle názor jsem zastával od svého působení na vrchním spojeneckém velitelství v Belgii, jako náčelník českého generálního štábu i teď jako předseda Vojenského výboru NATO. S Trumpem v tom souhlasím.

Evropa i Kanada musí přiblížit výdaje na obranu k hranici, k níž se zavázaly na summitu NATO ve Walesu roku 2014. Tedy dvě procenta HDP a z těch pak dvacet procent na modernizaci. Jinak to bude alianci dál omezovat v jejích klíčových schopnostech.

HN: Trumpovu kritiku máme brát jako výzvu k efektivitě aliance?

Dá se tomu tak rozumět. Prostředí byznysu, v němž se dosud prezident USA pohyboval, je založeno na efektivitě a výstupu. Pokud se bude dívat na alianci takhle, může jí to jen prospět. Vyšší efektivita, férovější sdílení nákladů na obranu, schopnost reagovat na současné bezpečnostní hrozby jsou přece i cílem a smyslem NATO.

HN: V Evropě jsou stále více slyšet výzvy k založení evropské armády. Nejde o zdvojování role NATO?

Unie byla založena k ekonomické a finanční spolupráci, jejím cílem nikdy nebyla kolektivní obrana. Zaměřovala se na zvládání krizí a vojenskou pomoc zemím, které ji potřebují. Nebo na zajištění bezpečnosti námořních cest − například ve Středomoří. Unie ale nikdy nestavěla velkou velitelskou strukturu, potřebnou ke společné obraně proti jakémukoliv protivníkovi. To bylo vždy doménou NATO.

HN: Evropské země neplní finanční závazky vůči NATO, jak chtějí zvládnout evropskou armádu?

Dosavadní zmínky o budování evropské armády se držely v obecné rovině. Unie nemá ambice budovat společné ozbrojené síly, které by fungovaly i v míru, podobně jako národní armády. Nejde ani o nahrazování alianční kolektivní obrany. Jde o rozvoj spolupráce při budování obranných schopností proti současným i budoucím hrozbám. NATO i unie v tom úzce spolupracují a snaží se koordinovat své aktivity.

Cílem je synergie, ne vzájemné soupeření nebo zdvojování vojenských kapacit.

HN: Pokud začnou členské země plnit finanční závazky k NATO, měla by se Evropa bát, že se USA budou starat především o sebe?

Spojené státy už mnohokrát v historii kolísaly mezi globální bezpečností a izolacionismem. Nemyslím si, že Trumpův nástup bude návratem USA do izolace. Nový prezident si podle mě uvědomuje důležitost transatlantických vazeb pro Spojené státy. Současná rizika mají globální charakter a žádný stát jim nemůže čelit sám. Pokud budou na obranu přispívat všichni, schopnosti aliance a její hodnota pro Spojené státy se zvýší.

HN: Nehřešily evropské alianční země na to, že USA je v případě konfliktu vždy ochrání?

Pětasedmdesát procent aliančních nákladů hradí USA, do zbývající čtvrtiny se pak vejde zbylá sedmadvacítka členských zemí. Po skončení studené války zůstaly Spojené státy supervelmocí s globálními zájmy. V Evropě se ale uvolnilo napětí a rozvíjelo partnerství − včetně Ruska. Vlády evropských zemí přesměrovaly výdaje na obranu jinam. Nebral bych to jako neférové jednání Evropy vůči Spojeným státům, ale spíš jako důsledek přirozeného vývoje.

HN: Jak je na tom Česko?

Na obranu dává přibližně 1,1 procenta HDP, což ho řadí do poslední čtvrtiny osmadvaceti zemí aliance. Podobně tomu je i s požadovanými dvaceti procenty z celkové částky určenými na modernizaci armády. O něco lépe si stojí v budování schopností armády, i když i tady má nesplněné závazky. Výrazně lépe se pak podílí na aliančních operacích a misích, a naplňuje kvóty ve struktuře hotovostních sil a aliančních velitelství. Vykročilo na správnou cestu, kterou aliance očekává.

HN: Vy budete Česko v alianci zastupovat ještě jeden a půl roku. Co plánujete dál?

Jako předseda Vojenského výboru NATO končím v létě příštího roku. Letos v září se bude na konferenci náčelníků generálních štábů v albánské Tiraně volit nový předseda.

HN: A co tedy budete dělat dál? Mluvilo se o tom, že byste mohl kandidovat na českého prezidenta.

Prezidentskou volbu na začátku roku 2018 budu sledovat s velkým zájmem, ale zpovzdálí. A co dál? Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Moje současná práce se nedá dělat napůl, ani na osmdesát procent. Chci ji dotáhnout do konce a pak se uvidí.