S Marxem na medvěda. Začíná festival Berlinale, uvede Masaryka či český film Agnieszky Hollandové

Mnoho světových médií se v předpovědích, na co se mohou těšit návštěvníci dnes začínajícího filmového festivalu Berlinale v německé metropoli, shodne na jednom jménu: Agnieszka Hollandová. Drama polské režisérky nazvané Přes kosti mrtvých patří k nejdiskutovanějším titulům soutěže o hlavní cenu Zlatého medvěda.

"Svým způsobem je to můj nejvíce český film," prozradila režisérka pro časopis Českého filmového centra, které letos opět bude na Berlinale propagovat domácí kinematografii. A podobně jako loni má co nabídnout.

Na scénáři filmu o sérii záhadných vražd na česko-polském pohraničí se podílel Štěpán Hulík, který s režisérkou spolupracoval na mezinárodně úspěšné sérii Hořící keř o Janu Palachovi. A v jedné z důležitých rolí koprodukčního filmu se objeví Miroslav Krobot.

Hollandová připravuje i další film v české koprodukci. Drama Šarlatán, inspirované osudy léčitele Jana Mikoláška, vzniká podle scénáře Marka Epsteina a projekt byl vybrán z 323 uchazečů mezi dvacítku titulů letošního berlínského koprodukčního marketu, který pomáhá slibným filmovým projektům.

Sedmašedesátý ročník Berlinale, jednoho z nejstarších filmových festivalů světa, dnes zahájí film Django o belgickém jazzovém kytaristovi Djangu Reinhardtovi. A nebude to jediný portrét umělce promítaný v Berlíně. Geoffrey Rush hraje sochaře Alberta Giacomettiho ve filmu Final Portrait, který režíroval hollywoodský herec Stanley Tucci. A německý veterán Volker Schlöndorff, režisér Plechového bubínku, ve filmu Return to Montauk odvypráví příběh svého přítele, švýcarského spisovatele Maxe Frische.

Jinak se ale podstatná část nejpolitičtějšího z předních filmových festivalů zaměří na Evropu a její − dávné i současné, skutečné i metaforické − války. A Berlinale nepochybně neunikne ani nejvýbušnějšímu tématu současné světové politiky. Jméno Donalda Trumpa však ředitel festivalu Dieter Kosslick při představování programu odmítl zmínit.

Jako by se opakovala situace z nedávné americké přehlídky Sundance, kde čerstvě zvolený americký prezident též "visel ve vzduchu" jako zlý lord Voldemort ze série Harry Potter. Také na Sundance jako by Trumpovo jméno nesmělo být vysloveno, ale přitom ho všude bylo plno.

"Umělci zobrazují každodenní apokalypsy, ale nikoli bez únikových cest," uvedl ředitel Berlinale, který předtím podotknul, že výběr filmů je sám o sobě "silnou formou protestu" proti panujícím poměrům.

Letošní program bude podle Kosslicka odrážet i zánik dvou velkých utopií světa rozděleného na východní a západní Evropu. "Lidé nadále nevěří kapitalismu a komunismu přestali věřit už dávno," poznamenal.

Čas utopií odkryje třeba film Young Karl Marx. Jeho režisér Raoul Peck chtěl zachytit horečnatou atmosféru doby, kdy se mladík Marx potkává s budoucím souputníkem Bedřichem Engelsem. "Dnes Marxův dlouhý šedý vous nezakrývá jen jeho tvář, ale znemožňuje i upřímnou reflexi," dodává tvůrce, který se ve snímku rozhodl odstranit nejen vous myslitele, ale také tabu jeho učení, které se prý mnoha Evropanům stále třepotá před očima jako rudý prapor toreadora.

Také český film bude na festivalu přítomen portrétem dějinné osobnosti. Hrdinu své novinky nazvané Masaryk pokládá režisér Julius Ševčík za "enfant terrible české diplomacie". Syn prvního československého prezidenta Jan, který v podání Karla Rodena čelí destruktivním pnutím doby po mnichovské dohodě, je prvním z českých politiků, jenž se v moderní historii dočkal životopisného filmu. Nákladný, v tuzemsku vzácný žánr je nyní i díky podpoře Státního fondu kinematografie na vzestupu a − jak dokládá berlínská účast Masaryka − dokáže zaujmout také v zahraničí.

Berlinale navštíví například herci Richard Gere, Ethan Hawke, Catherine Deneuveová, Penélope Cruzová či Hugh Jackman, který tu uvede světovou premiéru komiksového hitu Logan o nezranitelném superhrdinovi Wolverinovi ze série X-Men.

Ale v popředí zájmu budou tak jako vždy hlavně hvězdy obyčejnější. Fin Aki Kaurismäki se na obyčejné lidi "specializuje". Jeho novinka The Other Side of Hope je druhou částí volné trilogie o společenském napětí v evropských přístavech, zahájené snímkem Le Havre. Hrdinou nového díla je syrský uprchlík v Helsinkách.

A tíživé sociální téma, inspirované skutečností, má i poslední částečně český titul v Berlíně. Druhý film slovenské režisérky Ivety Grófové nazvaný Pátá loď soutěží v sekci pro mládež, koprodukoval ho Jiří Konečný z české firmy Endorfilm a hrdinka Jarka v něm uniká z drsného bratislavského předměstí do fantazijního světa.

V Berlíně bude letos k vidění 399 titulů. Mnohým z očekávaných 400 tisíc diváků tak pod náporem filmových obrazů nezbude než zachovat se jako medvěd z festivalového plakátu a opřít se na chvilku o sloup v místním metru.