Věda jako trickster aneb Zrod abstrakce

Dnes se ekonomika stěhuje do abstraktního, nic nevážícího světa digitálního internetu, světa, který vlastně neexistuje, ale přesto v něm lze trávit velikou část našich životů. Na internetu není jediná kniha ani jediná fotka, jsou tam pouze knihy a fotky převedené do binární informace, skutečně reálnou − tedy papírovou − knihu či fotku zkrátka na internetu
nenajdete. Na internetu najdete jen "duši" věcí, jejich smysl, obsah.

Pokud se podíváte na vývoj civilizace, jde v ní dlouhodobě o pohyb ve smyslu abstraktizace. Dnes se nám tento trend jeví jako digitalizace, která je nejpokročilejším a nejsekulárnějším jevem abstraktizace, nicméně sedíme na chvostu gigantického trendu, který lidstvo doprovázel od nepaměti.

Digitalizace navazuje na matematickou abstraktizaci, kterou započali pythagorejci v antickém Řecku. To oni vytvořili abstraktní matematický svět, který ve skutečnosti reálně neexistuje (není hmotný, nic neváží), ale přitom tímto jazykem lze popsat téměř všechny vlastnosti materiálního světa.

Představa dvou světů − jednoho reálného a jednoho abstraktního, duševního, nehmotného, vzorového, je myšlenka, se kterou ještě před matematiky pracovali filozofové.

Každý středoškolák si vzpomene na Platónův svět idejí, který je s tím naším sice propleten, ale je to svět čirých abstrakcí.

To "zde" žijí pomyslné nekonečné přímky, body s nulovými rozměry, dokonalé kruhy, zde bydlí znaménka plus, minus, děleno, rovná se a v tomto "světě" přebývají i matematická pravidla. Předpokládám, že v tomto hájemství "bydlí" i fyzikální zákony, které řídí chod našeho světa.