Blanka vydechne uměním. Výtvarník Federico Díaz upraví odvětrávací komín na pražské Letné

Pražané už vědí, že také odvětrávací komíny z tunelu mohou být uměleckým dílem. Od konce 60. let minulého století v Letenských sadech procházejí kolem takzvaných výdechů z Letenského tunelu, které dnes již nežijící výtvarník Zdeněk Sýkora pokryl černobílou mozaikou. Nevzhledné betonové sloupy povýšil na grafické dílo přenesené do architektury.

Nyní se podobná příležitost naskytla umělci Federiku Díazovi. Tento týden rada hlavního města schválila, že Díaz umělecky upraví zhruba dvacet metrů vysoký komín, jenž vede z tunelu Blanka do ulice Nad Královskou oborou.

Pětačtyřicetiletý česko-argentinský výtvarník tak dostane příležitost vytvořit dílo ve veřejném prostoru, které ho může přežít o desítky let. "Přesvědčilo mě hlavně to, že šlo o iniciativu občanů, kteří se nechtějí dívat na ošklivý beton," vysvětluje Díaz.

Práce ještě nezačaly a přitom už teď jde o projekt, jemuž se Díaz věnuje nejdéle za celý svůj život. Když roku 2009 pokročila stavba Blanky, obyvatelé čtvrti Praha 7 zjistili, že komín odvádějící výfukové zplodiny z tunelu bude umístěn blíž činžovním domům, než se původně počítalo.

Občanské sdružení v čele s dokumentaristkou Olgou Sommerovou či historikem architektury Zdeňkem Lukešem začalo jednat s projektanty, stavaři, magistrátem i radnicí. A nakonec prosadilo, že když už je výdech z Blanky neodvratný, alespoň nepůjde o nezpracovanou masu betonu. Oslovili Díaze a ten vymyslel, jak s komínem naložit.

Jenže to bylo před devíti lety. Mezitím v Praze skončila éra primátora Pavla Béma, na jehož postu se vystřídali tři další politici. Tunel Blanka byl dostavěn a otevřen. A Federico Díaz už přestával doufat, že projekt kdy dokončí.

"Vždy ho zbrzdilo střídání primátorů. Před třemi lety už prošel městskou radou, podobně jako nyní. Ale teď už máme stavební povolení, bude se vypisovat výběrové řízení na zhotovitele. Situace je jiná," srovnává Díaz.

Blanka vydechne uměním

Dalších 9
fotografií

Jiná je situace také proto, že Praha v letošním rozpočtu poprvé vyčlenila 135 milionů korun na umění ve veřejném prostoru. Díazův projekt stojící 35 milionů korun bude hrazen ještě z rozpočtu tunelu Blanka, naznačuje ale směr, jímž se hlavní město má ubírat. "Předevčírem jsme na kulturním výboru projednávali manuál, kterým se výběr uměleckých děl a celý postup jejich umisťování budou řídit," potvrzuje zastupitelka za ANO a předsedkyně magistrátního výboru pro kulturu Eliška Kaplický Fuchsová.

Svým způsobem je tedy Díazův projekt pilotní. Má rozbít jednolitý tvar betonového výdechu, který svojí mohutností poutá pozornost: vidět je z parku Stromovka, od ruské ambasády, cestou z fotbalového stadionu či basketbalové haly Sparty a také ze střechy protilehlého hotelu.

Díaz ten pohled upraví: betonový válec ozdobí trochu jako vánoční stromek. Po celém obvodu vytvoří pestrou strukturu, která se sbíhá v přirozených křivkách. Zdálky připomínají útvary na korálovém útesu nebo liány v pralese. 

"Ve skutečnosti ten tvar vychází z heraldiky, jsou to linie, které byly v jistém období spojené se znaky moci či síly a používaly se na fasádách," popisuje výtvarník, podle nějž podobné křivky využil katalánský architekt Antoni Gaudí při stavbě katedrály Sagrada Família ve španělské Barceloně. "Vychází z přirozeného tvaru a zákonů gravitace," poznamenává Díaz, jenž s těmito tvary pracoval už před několika lety na výstavě pro pražský Letohrádek královny Anny.

Protože Díaz křivky nemůže vysochat do současného výdechu, nejprve ho obloží speciálním bílým betonem, připraveným ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT. Uměleckou strukturu zahřátým hrotem do vosku vytvaruje robot. Z vosku se vytvoří polyuretanová forma, do ní se odlije beton. A vznikne 165 panelů, které Díaz na betonový válec připevní pomocí jeřábu. "Ještě váháme nad barvami, že by vršek komínu byl zbarvený do šeda a fialova," uvažuje.

Z částky 35 milionů korun bude úprava výdechu stát minimum. "Větší část rozpočtu je určena na rozvoj parteru," vysvětluje Díaz, jenž nyní projektuje úpravu bezprostředního okolí.

Výdech se nachází několik desítek metrů od dětského hřiště a rokle vedoucí k železniční trati. Díaz si představuje, že na ploše zhruba jednoho tisíce metrů čtverečních tu vznikne místo pro setkávání, sport a relaxaci.

"Budou tam dětské prolézačky, lavičky, kde si lidé mohou dobít telefon nebo se připojit na internet, možná zdroj pitné vody," vyjmenovává. "Aby si tam někdo mohl jen tak dát schůzku nebo se zastavit, když si půjde zaběhat do Stromovky."

Díaz zdůrazňuje, že by chtěl, aby i dětské prolézačky byly "kvalitně navržené, na estetické úrovni", aby ladily s parkem. Stmelit ho má šedivý betonový chodník s podobnou strukturou, jakou využil americký architekt Ricardo Scofidio, když v New Yorku pracoval na přestavbě někdejší průmyslové nadzemní dopravní dráhy High Line na odpočinkovou zónu.

Pohled od výdechu dolů do úžlabiny s železnicí pak zakryje zeleň. "Možná bambus. Zůstává zelený také v zimě, a když fouká vítr, vydává hezký zvuk," uvažuje Díaz.

Umělec si uvědomuje, že nad dílem ve veřejném prostoru nebude mít kontrolu. Také mozaiku Zdeňka Sýkory na výdechu z Letenského tunelu občas zohyzdí sprejeři. "To bude vždy hrozit. Ale žiji v přesvědčení, že graffiti komunita respektuje umělce, že alespoň ti uvědomělejší to nechají být. Když to jen tak někdo počmárá, prostě se to bude muset vyčistit," krčí Díaz rameny.

Pomoci může to, že výdech bude zespoda nasvícený. "Obyvatelé si původně další zdroj světla nepřáli. Ale převážilo praktické uvažování, že kdyby byla v parku temná zákoutí, vznikla by tam špinavá zóna," podotýká Díaz a zřejmě má na mysli bezdomovce, narkomany, hromadění odpadků nebo rowdies, kteří se budou vracet z fotbalového zápasu na Spartě. "Komín bude střídmě osvětlený, aby takovou aktivitu nepřitahoval," dodává.

Nakonec by se tak do ulice Nad Královskou oborou mohlo chodit nejen cestou z běhání či procházky, ale také se jen podívat na umělecké dílo. Obdobu má jedinou − právě větrací výdech s mozaikou Zdeňka Sýkory, který stojí několik stovek metrů odsud. Dnes má status nemovité kulturní památky, jeho fotografie se objevují v učebnicích umění a vznikají o něm filmy. Možná budou kamery jednou natáčet také Díazův výdech z Blanky.