Letošní první dubnovou neděli bylo nezvykle teplo. Lidem, kteří si za cíl jarního výletu vybrali areál lidického památníku, stačila košile s krátkým rukávem. Pokud procházeli prosluněným údolím odpoledne mezi třetí a čtvrtou hodinou, nemohli si nevšimnout skupinky stojící v půlkruhu před dvěma duchovními. Odehrávala se zde křížová cesta, které se katoličtí věřící účastní během půstu před Velikonocemi. Na rozdíl od tradičního pojetí, kdy se chodí po jednotlivých zastaveních podle událostí spojených s ukřižováním Ježíše Krista, se větší část pobožnosti v Lidicích konala na jednom místě − tam, kde až do června 1942 stál kostel svatého Martina. Až v závěru křížové cesty se věřící přesunuli ke hrobu lidických mužů, nad nímž se tyčí vysoký dřevěný kříž s ostnatým kruhem.

Rozjímat a modlit se za oběti lidického masakru nepřišly žádné davy, skupina čítala kolem třiceti lidí. Některé kolemjdoucí dokonce jejich činnost zjevně překvapila. Nabízí se srovnání: divili by se stejně návštěvníci v Polsku, Slovensku nebo jiné "katolické" zemi? A kolik lidí by přišlo na křížovou cestu tam?

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se