Historik Snyder radí, jak čelit Trumpovi a bránit demokracii. Vybízí k drobné masarykovské práci

Hrozí euroamerické společnosti pád do totality? A dá se katastrofě zabránit tím, že se budeme "dívat cizím lidem do očí a prohodíme s nimi pár slov"? Jen několik měsíců po americkém originálu nyní také v češtině vyšel vzrušený apel historika Timothyho Snydera nazvaný Tyranie − 20 lekcí z 20. století. Autor spatřuje osudová nebezpečí a vybízí čtenáře, aby jim čelil jakousi drobnou masarykovskou prací.

Snyder, autor Krvavých zemí a dalších zásadních titulů, tentokrát vidí rudě. Jako příznivec demokratické kandidátky Hillary Clintonové evidentně nerozdýchal její porážku v loňských prezidentských volbách v USA a na novém šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi nenechá nit suchou.

Jeho stati reagují na nebezpečí, které podle něj Trump zosobňuje, a vybízí občanskou společnost, aby si nenechala vzít svobodu a zodpovědnost. Ameriku prý obchází zásadní hrozba. Snyder jí čelí údernými radami, kterými se snaží aktivizovat každého občana, v použité terminologii amerického vlastence. "Nepodřizuj se předem, ochraňuj instituce a braň je," volá.

Jednotlivé výzvy doprovázejí historické paralely z Evropy zkoušené ve 20. století fašismem, nacismem a komunismem. Autor nejednou zmiňuje situaci v Československu, jedním z nejcitovanějších zdrojů je Václav Havel.

Na několika stranách věnovaných každému apelu se Snyder nemůže rozmáchnout k výkladu, na jaký jsou zvyklí ctitelé jeho předchozích opusů. I v této stručnosti je ale někdy velmi přesný. Třeba když čtenáře vybízí "vykroč z řady", ukazuje na roli Winstona Churchilla v době, kdy Hitler − spolu se svým spojencem Stalinem − ovládal Evropu a Německo bylo ochotno se s Británií domluvit na rozdělení světa.

To, že premiér vedl svou zemi do boje, se z dnešního pohledu zdá samozřejmé, jako by tehdy ani nebyla jiná možnost. Ale ona byla! Churchill později hovořil o nezdolném britském charakteru, ale "ve skutečnosti měl podstatné osobní zásluhy na tom, že se Britové mohli vnímat jako hrdý národ, který se s klidem postaví zlu. Jiný politik by u britské veřejnosti snadno nalezl podporu k ukončení války," píše Snyder.

Churchill zkrátka vykročil z řady. I ty, čtenáři, rozpoznej pravou chvíli a jdi za svým.

Jindy ale Snyder v historických paralelách selhává. Srovnání Trumpa s Hitlerem třicátých let lze přičíst na vrub spíš autorovu povolebnímu zklamání než solidní analýze. Podobně emotivní se zdá být Snyderova obava, že loňské prezidentské volby mohly být pro USA posledními demokratickými, podobně jako tomu bylo s československými volbami v roce 1946.

Na samou hranu trapnosti se pak Snyder dostává v kapitolce nazvané Chraň si soukromí, která není ničím než hořekováním nad hacknutím a zveřejněním e-mailové korespondence Hillary Clintonové.

Jistě, mnoho Snyderových rad můžeme odmávnout jako povrchní a samozřejmé. Nezapomínejme však, že ne každý je v politice doma. A některá připomenutí opravdu stojí za to. Už pro ten jazyk: "Vládnoucí moc chce, aby tvoje tělo ochablo v křesle a tvoje emoce se rozptýlily po displeji. Jdi ven. Ocitej se na nezvyklých místech a v přítomnosti neznámých lidí. Získávej nové přátele a drž se jich."

Tohle už nejsou rady pro středoškoláky, kteří půjdou poprvé volit, ale básnický obraz. Jak v této souvislosti nevzpomenout na environmentální desatero Snyderova jmenovce Garyho? Beatnický básník, před pár dny sedmaosmdesátiletý, formuloval svých deset rad pro šťastnější život: "Dobírej si démony, ber s sebou matky do hor, jez obyčejně…" Historik Timothy své nejzdařilejší apely obaluje podobnou poetikou a nabízí cestu k definování sebe sama jako homo politicus jinými cestami, než jsou ty klasicky publicistické.

Útlá kniha Timothyho Snydera s jednoznačným názvem Tyranie sama jednoznačná není. Autor ji vychrlil jako emotivní výzvu, jako určité politické Kvílení. Publikace je cenná i svými chybami a zkratkami. Zaznamenává hlubokou deziluzi příznivců demokratů po zvolení Donalda Trumpa. Ukazuje, jak se i respektovaný historik může mýlit, když nadhodnocuje rizika spojená se svým politickým oponentem. Doufejme, že jen slyší trávu růst.