Obrovské haló je oprávněné. Donald Trump na své první, celkem devítidenní zahraniční cestě nejprve zavítal nikoli do Mexika nebo Kanady jako jeho předchůdci, nýbrž do Saúdské Arábie. Jako první prezident USA v dějinách si zkrátka za svou destinaci vybral muslimskou zemi.

V Rijádu uzavřel zbrojní kšefty, zdůraznil, že končí doba sbližování s úhlavním saúdskoarabským nepřítelem Íránem, podotkl, že společným nepřítelem Západu a islámského světa jsou teroristé, hlavně ale dal najevo, že není duší i tělem islamofobem, jak jsme si to mohli myslet, už třeba vzhledem k jeho stále aktuálnímu, leč soudně pozastavenému prezidentskému dekretu zakazujícímu vstup do USA občanům ze šesti muslimských
zemí.

Dal islámskému světu − alespoň při této symbolikou nabité návštěvě − najevo, že chce prosadit americko-muslimský "reset" a že je prostě spíše pragmatikem než ideologem.

Což je mimochodem věc, z níž by si měli vzít špetku poučení různí islamofobové, kteří se vyrojili v západních demokraciích a v Trumpovi usilovně hledají svůj vzor.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se