"Rúhání nás otevře světu." Íránci vkládají do staronového prezidenta velké naděje

Třicátník Rebvár hrdě ukazuje modrou skvrnu na ukazováku pravé ruky. "Volil jsem Rúháního. V posledních letech se Írán stává otevřenou zemí a nynější prezident je toho symbolem," říká, když vychází z volební místnosti ve vesnici Kandovan na západě Íránu. Volby se tady v pátek, podobně jako jinde, protáhly o několik hodin.

Reformista Hasan Rúhání zvítězil v prvním kole s 57 procenty získaných hlasů. Íránci dávali najevo, že si přejí, aby se země, která teprve rok a pár měsíců žije bez tvrdých mezinárodních sankcí, otevírala. Rúháního hlavního rivala, konzervativce Ebráhíma Raísího, který je oblíbencem ajatolláha Alího Chameneího, volilo 38 procent lidí.

To, že se v Íránu konají prezidentské volby, skutečně nešlo přehlédnout.

Především větší města, ale částečně i venkov byly oblepené plakáty usmívajícího se Rúháního a v menší míře také Raísího. Státní televize odvysílala dvouhodinové portréty všech kandidátů.

Íránci mohli volit kdekoliv, stačil jim volební průkaz. Volební místnost v Kandovanu vypadala jednoduše. Za stoly seděly čtyři ženy v černých čádorech a dva muži v obleku. Jeden z nich zapisoval do počítače údaje o hlasujících.

Ti dostanou razítko do volebního průkazu a namočí svůj prst v inkoustu, aby nemohli hlasovat vícekrát.

Není tu žádná plenta, jen malý stůl v rohu místnosti. Každý volič obdrží hlasovací lístek se čtyřmi kandidáty, na kterém zaškrtne svého favorita. Pak vhodí lístek do jedné ze dvou uren v protějším rohu.

"Lidé v Íránu si přejí mír, nechtějí válku, jaká je v Iráku, Sýrii nebo Jemenu," tvrdí Rebvár. Hlasoval ještě předtím, než v Saúdské Arábii americký prezident Donald Trump ve smířlivém projevu hovořil k padesátce muslimských politiků o boji mezi dobrem a zlem.

Jenže zlo v jeho pojetí je i šíitský režim v Íránu. "Protestujeme proti tomu, že se americký prezident snaží zemím v regionu prodat více zbraní šířením íránofobie," uvedl v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kásemí.

Obyčejní Íránci dávají přednost postupnému uvolňování poměrů před revolucí, která by se mohla zvrtnout v ozbrojený konflikt. I tak se dá vykládat vysoká, 73procentní účast a Rúháního vítězství.

Proč vyhrál, vysvětluje třeba bodrý čtyřicátník Muhamad na pikniku během volebního dne nedaleko íránsko-irácké hranice. Odtud je v dálce vidět irácké město Halabdža, jehož obyvatele tamní diktátor Saddám Husajn v roce 1988 nechal zmasakrovat chemickými zbraněmi.

Muhamad, fyzioterapeut z města Sanandadž, líčí, že už několikrát byl v Evropě − na návštěvě u příbuzných ve švédském Malmö. Otevřeně říká, že je proti nynějšímu teokratickému režimu. Také on ale volil současného prezidenta. "Rúhání je pro demokracii. Ostatní kandidáti jsou konzervativní," argumentuje Muhamad.

Rúhání se ve volbách profiloval jako politik, který dokáže prosadit sociální spravedlnost, individuální svobodu a politickou toleranci.

V projevech často zacházel až za hranice toho, co je v íránské teokracii přípustné. Alí Chameneí dokonce označil Rúháního výroky z televizní debaty za "nedůstojné".

"Rúhání je dobrý pro Írán," říká jeden z mladých Íránců, který v sobotu sledoval oznámení konečných výsledků v televizi v recepci hotelu v severoíránském Tabrízu.

Příznivci poražených konzervativců si naopak stěžovali na bujaré oslavy, při nichž se na veřejnosti míchali chlapci a dívky, muži a ženy. "Íránští konzervativci se teprve učí žít s vědomím, že drtivá většina společnosti chce otevřenější politický systém," napsal v deníku Ghanoon reformistický univerzitní profesor Sadík Zibakalam.